Južanová z Osady nebo Jituš z komedie Účastníci zájezdu. V reálu Eva Leinweberová nemůže najít chlapa

Južanová z Osady nebo Jituš z komedie Účastníci zájezdu. V reálu Eva Leinweberová nemůže najít chlapa
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Vypadá jako veselá a pohodová žena. Režiséři ji rádi obsazují do rolí usazených manželek a starostlivých matek. Eva Leinweberová s úsměvem říká, že je ve škatulce „blbka“. Nad svou reálnou situací se už moc nesměje a život bez muže po boku ji už nebaví.

V herecké kariéře se jí daří, a přestože si herečky kolem padesátky začínají stěžovat, že mají méně příležitostí než v mládí, právě Eva to má naopak. Čím je starší, tím má víc práce. Tak si alespoň trochu kompenzuje nenaplněný život v soukromí, kde jí muže nahrazují tři kočky.

Jestli mám štěstí v práci, tak ho nemám v lásce. Mám pocit, že jsem nasekala jen samé chyby. Vlastně se v tom ale doteď neorientuji, co jsem udělala blbě, že mi to nevychází,

říká s vtipem sobě vlastním.

Alespoň při natáčení Osady si užila seriálového manžela v podání Igora Bareše. S tím perlila hlavně v první sérii, kde si celá rodinka hrála na chudáky, protože se jako milionáři báli, že by nezapadli. Tepláky, ve kterých Eva pobíhala po Osadě, údajně zdědila po Jiřině Bohdalové.

Južanovi
Južanovi | Zdroj: Tereza Suchánková / © Česká televize

Jeden muž však v životě herečky přece jen byl. Část svého života byla vdaná za herce Ondřeje Nosálka, se kterým má dceru Dorotku. Kriticky přiznala, že za krach manželství mohla hlavně ona, protože veškerou svou pozornost soustředila na péči o nemocnou matku a o vztah se nestarala.

Po rozvodu už na pořádného chlapa nenarazila, jak sama uvádí. Dcera už bude za pár let dospělá a na ni tak trochu doléhá samota. Není však dost akční na to, aby sama někoho lovila, a tak jen trpělivě čeká, zda ji ta pravá láska zkříží cestu sama. Za roky, co je sama, už se pomalu smiřuje s tím, že to tak třeba zůstane. Tvrdí, že si osamělost musela odžít a brala to jako životní zkoušku. Mnohem více ji mrzí, že neměla víc dětí.   

Chtěla jsem mít víc dětí, ale prostě to nevyšlo, s tím už nic neudělám, 

přiznává se smířením.

Alespoň na chalupaření má „přítele na telefonu“, který dokáže zasáhnout, když je potřeba. Jak říká, jde o kolegu z divadla, ale jeho identitu tají. Možná to nebude jen hodinový manžel a nechce zatím ctitele vyplašit. Pořádné objetí jí však stále chybí, protože právě takové prosté gesto považuje za základ lidského štěstí a dcera už se moc objímat nenechá. A nakonec i stáří je radostnější, kdy se stárne ve dvou.

Zdroje článku: