Československé herečky bez šance zazářit: Sedm smutných osudů

Jarmila Horáková

Talentovaná Jarmila se narodila v březnu 1904. Ve dvacátých letech minulého století byla považována za jednu z nejtalentovanějších mladých divadelních hereček. Ve filmu se objevila pouze dvakrát a to ještě v éře, kdy byl film němý. Ztvárnila role ve filmech Pohádka máje a Paní Katynka z vaječného trhu. Ve své době byla vzorem pro moderní, sebevědomé dívky a měla hodně fanoušků. Milovali ji i kritici.

Bohužel, její život ukončila v lednu 1928 závažná nemoc. Nebylo jí ještě ani 24 let. Nádor na mozku je dodnes velice zákeřnou nemocí a v roce 1928 byla medicína v jeho léčbě ještě v plenách, takže šance na úspěšnou léčbu vlastně neexistovala.

Po herečce zůstal velice podrobný osobní deník, který byl po její smrti publikován.

Eliška Pleyová

Eliška se narodila v červenci 1910 v Praze. Její sny se jí pomalu začaly plnit, byla herečkou a modelkou. Ve třicátých a čtyřicátých letech byla známá, přestože její kariéra nebyla tak oslnivá, jako tomu bylo u některých prvorepublikových hvězd. Z módního salónu Podolské se postupně dostala k filmu. Dnes by se o ní psalo jako o herečce vedlejších rolí (Dívka v modrém, Okouzlená).

Možná právě průměrnost jí nahlodala duši. O sebevraždu se pokusila během lázeňského pobytu, ale byla zachráněna a převezena do nemocnice v Uherském Hradišti. Tady si na život sáhla podruhé, a to už byla úspěšná. V září 1942 skočila z okna. Bylo jí 32 let.

Zorka Janů

Zorka měla v životě smůlu. Byla hezká a talentovaná, bohužel byla sestrou Lídy Bárové a stejně jako její matka doplatila na její chování.

Zorka milovala divadlo i film, ale nebyla odhodlaná se prosadit za každou cenu, jako její starší sestra. Objevila se v několika filmech třicátých a čtyřicátých let (Ohnivé léto, Čekanky). Deprese ji dohnaly až do sanatoria.

Poválečná perzekuce její rodiny pro ni však byla osudová. Když byla sestra Lída ve vězení pro podezření z kolaborace, otec přišel kvůli nemoci o nohu a matka zemřela během jednoho policejního výslechu, křehká Zorka už tíhu světa neunesla. Když ji kvůli sestře vyhodili z divadla, rozhodla se svůj život ukončit. Vyskočila z okna v březnu 1946. Bylo jí 24 let.

Eva Karelová

Eva se narodila v únoru 1925 ve Vídní. Sen si začala plnit v divadle v Olomouci a později se dostala do Prahy. Po druhé světové válce se stala novou tváří v českých filmech (Lavina, Němá barikáda). Byla hezká a sympatická.

Po čase se vdala a změnila si příjmení na Příhodovou. Vypadalo to, že ji čeká úspěšná kariéra. Jenže zasáhl osud. Herečka zemřela v dubnu 1957 ve věku 32 let. Její smrt zůstává opředená záhadou. Není známo, co se vlastně stalo.

Jana Rybářová

Hvězdička padesátých let se uplatnila především jako představitelka romantických rolí (Stříbrný vítr, Legenda o lásce). Diváci si ji zamilovali pro její křehkou krásu, úsměv s ďolíčky a vřelost, kterou otiskovala do svých postav. Mluvilo se o ní jako o vycházející hvězdě.

Její křehkost byla spojená s depresemi, se kterými bojovala. Trpěla nedostatkem sebevědomí a komplikovanými vztahy s muži. Ze světa odešla dobrovolně v únoru 1957. Otrávila se plynem v pouhých 20 letech.

Libuše Zemková

Filmová a divadelní herečka se narodila v červenci 1924. Byla z umělecké rodiny a na divadelních prknech se objevila už v dětství. Před kamerou se objevila v devatenácti letech v komedii Čtrnáctý u stolu. S jejím vzhledem nebylo těžké si okamžitě naklonit diváky. Kamera ji milovala.

Ani jí nebylo dopřáno si užívat života. Zemřela v dubnu 1960 ve věku 35 let na komplikace spojené s mimoděložním těhotenstvím. Zůstal po ní malý syn.

Jana Nováková

Jana se narodila v roce 1948 v Praze a snila o herecké kariéře. Začala u modelingu, a to ji dostalo k filmu. Zazářila ve filmech Fantom Morrisvillu nebo Nebeští jezdci. Chtěla se prosadit v zahraničí, a tak se provdala v roce 1967 za německého podnikatele, který byl o 40 let starší. Manželé žili v Mnichově, ale nebylo to klidné manželství. Žárlivost dohnala manžela v prosinci 1968 k vraždě a potom i k sebevraždě. Janě bylo 20 let.