Dva seriály si v roce 2026 najdou cestu do běžného vysílání

Sex O‘Clock : O mladí nejen pro mladé

První řada Sex O‘Clock mapuje příběh dospívajícího Adama (Maxmilián Kocek), který se za všech možných i nemožných okolností snaží přijít o panictví, zvládat taneční lekce a přitom i bojovat o novou partnerku (Karolin Omastová) zatímco se musí vyrovnat s otcovým (Jan Révai) coming outem a opuštěním rodiny, sestřiným (Sára Korbelová) překvapivým těhotenstvím a matčinou (Petra Bučková) bezradností.

Do toho všeho navíc svým nezaměnitelným, neústupným a nekompromisním způsobem vstupuje babička (Jana Švandová).

Druhá série se odehrává krátce po závěru té první, a navíc v nejvíce stresujícím období roku, během vánočních svátků. Ema sice bude mít miminko, ale to neznamená, že začne být konečně dospělá. Její máma Judita zkusí začít znova, zatímco její vyoutovaný ex Michal se ocitne ze dne na den bez práce. Babička Gréta nezklame a vytasí se s plánem, navíc tajným.

A samozřejmě pokračuje Adamova cesta za ztrátou panictví, které se ovšem mění v poznání, že mít holku neznamená automaticky šťastný konec a že není úplně tak lehké si ji udržet. A protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, k problémům rozehraným v první sérii přibudou geometrickou řadou další.

Největší radost mám z toho, že si série dokázala velice rychle získat dospívající diváky i jejich rodiče, možná i prarodiče a že patří k nejlépe hodnoceným seriálům poslední dekády. Brněnská produkce Cinebonbon dokázala zpracovat tabuizovaná témata natolik vtipně, ale i citlivě zároveň, že jsou srozumitelná i stravitelná pro mladší i starší ročníky. Zásadním způsobem tomu pomohl i extrémně povedený casting, který postupem času, potvrdil, že tvůrci měli velmi šťastnou ruku,

říká o seriálu kreativní producentka obou řad Marta Fenclová.

Jitřní záře: Jedna rodina na malé vesnici a jedno dítě pojmenované jinak

Šestidílná minisérie inspirovaná skutečnými událostmi vypráví dramatický rodinný příběh, v němž nic není černobílé. Jde o konflikt hodnot, ve kterém se hledají kompromisy jen velmi těžko. Pokud se tedy vůbec hledají… Jitřní záře otevírá řadu otázek. Když chcete žít po svém, jakou cenu jste připraveni zaplatit? Dokážeme vystoupit ze systému? Kde leží hranice mezi „normálním“ a „alternativním“? Kde začíná a končí svoboda jednotlivce rozhodovat o tom, jaký život a podle jakých pravidel povede? A jak má, nebo musí stát zasahovat do rodičovských práv?

Pro mě osobně je na Jitřní záři nejdůležitější tenhle aspekt: naše pravda není univerzální pravda. Mám-li pravdu já, může ji mít i ten, kdo je se mnou ve sporu. Cítím-li se v právu, neznamená to, že není v právu můj nepřítel. Zkrátka každá mince, každý problém má dvě strany. Je dobré si poslechnout obě, než začnu někomu fandit. A ještě lepší je: nemít pocit, že vždycky musím někomu fandit, že si musím vybírat strany. Fakt nemusím. Možná je důležitější problém pochopit než vyřešit rychlým řezem,

popsala svůj pohled na problém Lenka Szántó, kreativní producentka TV Nova

Pavla Junková (Petra Bučková), učitelka s vlastní hlavou a svými metodami, se zamiluje do volnomyšlenkářského Karla Balcara (Jan Plouhar). Opustí práci i město a přestěhují se na samotu na vesnici. Chtějí žít po svém. Pěstovat vlastní zeleninu, chovat zvířata. Pořídit si dítě. Žít mimo systém, ale některé jeho výhody přece jen využívat.

Po čase se narodí vymodlené dítě, holčička, kterou pojmenují Jitřní záře. To spustí spirálu událostí, které vedou k odebrání dítěte. Po zásahu ombudsmanky se holčička sice vrátí domů, ale kauza si dál žije vlastním životem. Média ji interpretují jako střet maloměšťáctví úředníků, kteří skrze byrokracii komplikují životy těm, kdo se jim prostě nehodí do šablony.

Alternativní životní styl Junkových provokuje a Jitřní záře se záhy stává symbolem zvůle státního aparátu vůči nonkonformním postojům i symbolem občanského vzdoru. Jak dívka vyrůstá, mění se i její pohled na svět a rozhodne se svůj osud daný rodiči změnit. Za pomoci stejných úřadů, které ji před lety odloučily od rodiny.

Slova Dana Wlodarczyka, scenáristy a režiséra

Série je o právu rodiny jít vlastní cestou, a zároveň o právu jedince zvolit si svůj osud. Obě práva se dostanou do konfliktu. Jitřní záři, titulní hrdinku, alternativní rodině úřady odeberou. Rodiče si ji sice vybojují zpět, obhájí své právo na vlastní životní styl, ale Záře pak z rodiny odejde. Hledá si vlastní cestu – paradoxně mainstreamem, proti kterému děti v pubertě rebelují, je v tomto případě specifický způsob života jejich rodiny.