Drž hubu! zdařile navazuje na zlatou éru francouzských komedií. Proč se u ní královsky pobavíte?

Protiklady se (ne)přitahují

Komedie vypráví o dvojici vězňů, kteří snad nemůžou být rozdílnější: Ruby je mlčenlivý individualista, zatímco Quentin neustále mluví.

A co čert nechtěl: Ruby se vážně potřebuje z vězení dostat. A jinak notně přihlouplý Quentin ví, jak na to. Ruby následně předstírá nepříčetnost a dostává se tak do psychiatrické léčebny. Jenže Quentin se svého nového přítele nehodlá vzdát a Ruby má tak brzy ne zrovna vítanou „společnost“.

Přesun z vězení do psychiatrické léčebny navíc není zrovna ideální vývoj situace. Ruby se totiž nutně potřebuje pomstít svému šéfovi za smrt své přítelkyně. Je tedy nejvyšší čas dostat se co nejrychleji na svobodu.

Protože oba zloději nejsou zrovna experty na útěky před spravedlností, čeká je šílená jízda propletená mnoha eskapádami.

Chcete vidět nejlpeší scény z celého filmu? Mrkněte na následující video

Excelentní Jean Reno a Gérard Depardieu v hlavních rolích

V rolích svérázných uprchlíků před zákonem se představili Jean Reno a Gérard Depardieu. Scénář staví na dvou protikladech: Reno ztvárňuje protřelého kriminálníka, zatímco Depardieu vytvořil na plátně jednoduchého zlodějíčka.

Film stojí především na výkonu Gérarda Depardieua, který slaboduchého Quentina dokázal ztvárnit nadmíru roztomile. Své postavě propůjčil velmi civilní a přirozený projev. Zlodějíček Quentin se díky tomu nezměnil v pouhou karikaturu, ale stává se figurou, se kterou může divák u obrazovky sympatizovat.

Francis Veber tak vytvořil perfektně vypointovanou komedii. Dějová linie je poměrně jednoduchá a nejde tu o nic víc než se královsky pobavit.

Drž hubu! Desítkami povedených gagů bez nadsázky navazuje na zlatou éru francouzských komedií, podle některých dokonce patří k těm vůbec nejlepším filmovým počinům. Nezapomenutelné hlášky vás přimějí si tenhle film zaručeně pustit i víckrát než jednou.

Zdroj:

• autorský text