V hraných filmech se často setkáváme s archivními materiály, historickými záznamy, zpravodajskými šoty, ale i s autentickými záběry z míst natáčení, které dodávají dílu dokumentární ráz.
Tvůrci je využívají k posílení realismu, zvýšení emocionální hloubky, ukotvení příběhu v historickém kontextu, nebo k vytvoření syrovější a autentičtější atmosféry, která přesahuje pouhou fikci.
Nejčastěji se objevují v historických dramatech, válečných filmech, biografiích, politických thrillerech, docudramech, ale i v hororech typu „found footage“, kde autenticita zvyšuje napětí a uvěřitelnost.
Mezi výzvy patří zajištění autentičnosti, etické zacházení s citlivými materiály, riziko zkreslení historických událostí a udržení narativní soudržnosti mezi reálným a hraným obsahem.
Od prvních použití archivních záznamů pro kontext se praxe posunula k sofistikovanější integraci, často s digitálními úpravami, a v moderní době zahrnuje i manipulaci s "found footage" pro nové formy vyprávění.
