Dnes večer ve 20:20: Zvoník u Matky Boží a Esmeralda, do které se svět zamiloval díky Gině Lollobrigidě

Jméno Gina Lollobrigida dodnes zní jako ozvěna zlaté éry kinematografie. Herečka, která v mládí uhranula diváky po celém světě, nebyla jen krásnou tváří historických romancí a dramat. Byla výraznou osobností, jež si dokázala prosadit vlastní cestu v době, kdy filmový průmysl ženám příliš prostoru k samostatnosti nedával. Její popularita v padesátých a šedesátých letech dosahovala rozměrů, které si dnes dokážeme jen těžko představit.

Od sochařských ambicí k filmové slávě

Gina Lollobrigida se narodila v roce 1927 v italském Subiacu a původně snila o kariéře výtvarnice. Studovala sochařství a malbu, krása ji ale brzy přivedla k modelingu a soutěžím krásy. Zásadním zlomem byla účast v soutěži Miss Italia, kde sice nezvítězila, ale přitáhla pozornost filmařů. Krátce nato už stála před kamerou a její exotický vzhled, výrazné oči a smyslný projev ji rychle odlišily od konkurence.

Skutečný průlom přišel na počátku padesátých let, kdy se prosadila i v mezinárodních produkcích. Hollywood o ni velmi stál, ale Lollobrigida se na rozdíl od řady jiných evropských hereček odmítla stát pouhým studiovým majetkem. Pečlivě si vybírala role a zachovala si silné vazby na evropskou kinematografii. Právě to jí umožnilo vytvořit řadu nezapomenutelných postav, které dnes patří ke klasikám.

Sexsymbol, který se nenechal vlastnit

V padesátých letech byla Gina Lollobrigida považována za jednu z nejkrásnějších žen světa. Časopisy ji stavěly po bok Marilyn Monroe či Sophii Loren a muži o ni veřejně soupeřili alespoň v médiích. Bulvár s oblibou sledoval její vztahy, manželství i konflikty s producenty. Její sňatek se slovinským lékařem Milkem Skoficem byl dlouhá léta prezentován jako pohádkový, později se však ukázalo, že šlo o velmi komplikovaný vztah, v němž herečka bojovala o vlastní svobodu.

Ještě v pozdějším věku se kolem ní objevovaly kontroverze, soudní spory a mediální přestřelky o majetek i údajné sňatky. Tyto události sice měly lehce bulvární nádech, ale zároveň připomínaly, že Lollobrigida nikdy nepřestala být osobností, která vzbuzovala emoce a zájem veřejnosti.

Zvoník u Matky Boží jako herecký vrchol

Jedním z filmů, které nejlépe vystihují herecký půvab Giny Lollobrigidy, je historické drama Zvoník u Matky Boží z roku 1956. Adaptace slavného románu Victora Huga v režii Jeana Delannoye nabídla herečce roli Esmeraldy, postavy plné křehkosti, vášně i tragiky. Právě tato role patří k těm, díky nimž se zapsala do dějin světového filmu.

Děj snímku se odehrává v Paříži 15. století a sleduje osudy krásné cikánky Esmeraldy, která okouzlí hned několik mužů včetně zvoníka Quasimoda a fanatického archidiákona Frolla. Její krása a nevinnost se však stávají příčinou tragických událostí, jež vedou k nevyhnutelnému konci. Film kombinuje silné emoce, historickou atmosféru a výpravné zpracování, které dodnes působí poutavě.

Zajímavostí z natáčení je, že Anthony Quinn v roli Quasimoda podstupoval náročné maskérské procedury, které trvaly i několik hodin denně. Gina Lollobrigida později vzpomínala, že právě kontrast mezi Quinnovou fyzickou proměnou a jeho jemným hereckým projevem patřil k nejsilnějším zážitkům z celé spolupráce. Film byl natáčen převážně ve studiích, přesto díky kameře Michela Kelbera působí monumentálně a autenticky.

Poklidná vzpomínka na silvestrovský večer

Právě Zvoník u Matky Boží nabízí ideální příležitost, jak si Ginu Lollobrigidu připomenout v klidnějším silvestrovském večeru. Místo hlučných oslav může být návrat k této filmové klasice důstojnou poctou herečce, která dokázala spojit krásu, talent i osobní nezávislost. Její Esmeralda zůstává symbolem ženské síly i zranitelnosti a připomínkou doby, kdy filmové hvězdy zářily pomalu, ale o to intenzivněji.

Na ČT2 31. prosince večer.