Zdeněk Troška: Jeden z komerčně nejúspěšnějších a také nejkontroverznějších českých režisérů

Zdeněk Troška: Jeden z komerčně nejúspěšnějších a také nejkontroverznějších českých režisérů
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Odborníky z oboru kritizovaný a zatracovaný, lidmi velmi oblíbený. I tak by se dal charakterizovat režisér, který točí tak, jak ho to baví a pro obyčejné lidi, kteří si chtějí u filmu odpočinout a pobavit se a nehledají filozofické myšlenky a odkazy.

Jihočech, který svůj rodný kraj rád ukazuje na filmovém plátně

Zdeněk Troška oslavil v polovině května 68 let. Rodák z jihu Čech na sebe dokázal upozornit už na pražské FAMU, kam nastoupil po ukončení středního vzdělání ve Francii v Dijonu. Kromě kvalit scénáristy a režiséra, je Zdeněk Troška také skvělým vypravěčem a jeho zážitky, ať už ze studií, nebo z natáčení, jsou stejně zábavné jako jeho letní oddechové komedie.

Fenomén Slunce, seno, jahody

Všichni (ale opravdu všichni) někdy narazili na tvorbu tohoto sympatického chlapíka, který neváhal z úsporných důvodů zapojit do natáčení celou vesnici, kde vyrostl. Ale jeho prvním celovečerním filmem, poté, co se učil profesi u režisérů Věry Šimkové Plívové, Zdeňka Podskalského nebo Barbary Streisand, byl film Bota jménem Melichar (1983), komedie o problémech žáků i pedagogů pražské sídlištní školy. Právě na konkurs pro tento film přišla Veronika Kánská, kterou si Troška vyhlédl do připravované komedie Slunce, seno, jahody (1983). Ta se natáčela právě v Hošticích, kde Troška vyrostl, a kromě populárních herců (Helena Růžičková, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Lábus, Jaroslava Hanušová, Luděk Kopřiva, Jiřina Jirásková a další), si zde zahrály nově objevené tváře jako Veronika Kánská, Petra Pyšová nebo Broněk Černý. Herecké obsazení potom doplnili rodiče režiséra, sousedé, přátelé, tety a další příbuzní.

Do kina na tuto bláznivou komedii přišlo přes 3,3 milionů diváků, kteří na rozdíl od odborných kritiků, tuto „pokleslou“ zábavu ocenili.

Komedie si přímo říkala o pokračování, a tak vznikli Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika.

Pohádky

Následovalo pohádkové období a na svět přišla Princezna ze mlejna (1994) s nezapomenutelnou Ivetou Blanarovičovou a Lucií Bílou, které si své vedlejší role užily a Iveta si dokonce odnesla za vedlejší roli Českého lva. Pokračování Princezna ze mlejna 2 v roce 2000 získalo Českého lva jako divácky nejúspěšnější film. Další pohádky byly Z pekla štěstí (1999) a Z pekla štěstí 2 (2001).

Po romantice opět návrat k lidovému humoru

Ve stejném roce vznikl film Andělská tvář. Natáčení bylo finančně hodně náročné a od začátku film provázela celá řada problémů. Možná i proto se Zdeněk vrátil ke svému jednoduchému, veselému a divácky oblíbenému žánru a v letech 2003 až 2005 vznikla trilogie Kameňák, která si opět našla řadu příznivců a také hodně hlasitých kritiků.

Na řadu přišla další lidová zábava trilogie Babovřesky (2013-2015), ale i přes dobrou návštěvnost v kinech se příběhu z Hoštic nevyrovnala. Babovřesky měly oproti Hošticím jednu výhodu, nešlo o jednu konkrétní vesnici, ale natáčelo se v několika vesnicích u Českých Budějovic. Nevznikla tak další masivně navštěvovaná filmová atrakce, jako to bylo v Hošticích, kam jezdily davy turistů celou řadu let.

Zdroj: