Tato herečka byla hvězdou socializmu a její role dodnes zůstávají legendární

Mnozí z nás jí neřeknou jinak než Janžurka

Tahle přezdívka se pro ikonu českého filmu vžila, o čemž koneckonců svědčí také stejnojmenný dokumentární portrét podaný z pohledu její dcery Theodory Remundové. Dnes 84letá Iva Janžurová se narodila 19. května 1941 a původně kráčela ve šlépějích rodičů učitelů. Studovala na pedagogickém gymnáziu, ale láska k divadlu u ní zvítězila, když roku 1963 úspěšně absolvovala DAMU.

Šedesátá léta jí otevřela dveře do světa filmu a mezi naše největší herecké legendy. Proslavila se už rolemi v komediích Svatba jako řemen (1967), Pension pro svobodné pány (1967) nebo Světáci (1969) a pak přišla série těch nejznámějších komedií, které známe nazpaměť a na něž se i přesto znovu podíváme, až zase poběží v televizi.

Nelze nezmínit její nezapomenutelnou trojroli Evelyny Kelettiové, paní Stubové a Stuarta Hamplea ve filmu „Pane, vy jste vdova!“, za niž obdržela Cenu pro nejlepší herečku na MMF fantastických filmů v Terstu. Téhož roku, tedy 1970, jí na kontě přibyla komedie „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“, kde sice nehrála hlavní roli, ale přesto zaujala – minimálně napěněným soubojem s Jiřinou Bohdalovou.

V divadle účinkovala prakticky s celou rodinou

K dalším dnes už legendárním rolím Ivy Janžurové patří např. Klára/Viktorie v mysteriózním dramatu Morgiana (1972), paní Burdová v komedii Homolka a tobolka (1972), Hermínka v komedii Drahé tety a já (1974), Alena v komedii Hodíme se k sobě, miláčku…? (1974) nebo teta Apolena v rodinném snímku Páni kluci (1975). Kdo by zapomněl na její tamní přísnou výchovu a jedinečný běh přes koleje?

Druhá polovina 70. let přinesla Ivě Janžurové možná ještě slavnější příležitosti. Právě do tohoto období, kdy se řadila k nejobsazovanějším herečkám u nás, spadají kultovní záležitosti jako Zítra to roztočíme, drahoušku...!, „Marečku, podejte mi pero!“, Já to tedy beru, šéfe…! nebo Což takhle dát si špenát a mnohé další.

Od 90. let účinkovala herečka společně s manželem Stanislavem Remundou a dcerami Sabinou a Theodorou v rodinném divadle. Remunda zemřel po dlouhé nemoci dne 21. května 2012, což Janžurová pochopitelně nesla velice těžce. „Do konce života jsem připravená žít sama, vyhovuje mi to, žádný další vztah nehledám,“ prohlásila tehdy.

Osamělá však není, jelikož bydlí ve Střešovicích spolu s dcerami v prakticky rozděleném domě, kde spolu mohou trávit čas a zároveň si navzájem dopřát důležité soukromí.

Iva Janžurová neztrácí elán ani dnes

Držitelka Českých lvů za nejlepší herecké výkony v hlavních rolích v komedii Co chytneš v žitě (1998) a filmu Výlet (2002) získala rovněž ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Soči. Stalo se tak roku 2000 za roli v komedii Ene bene (1999), dalším počinu Alice Nellis.

Navzdory poněkud pokročilému věku září Iva Janžurová před kamerou i nadále a srší energií. Svědčí o tom její nedávné role v seriálu Náhradníci či ve filmech Spící účet a Kotrmelce pana herce (vše z roku 2024). Před šesti lety také zazářila jako hlavní hrdinka Marie v černé komedii Teroristka režiséra Radka Bajgara. Navíc se objeví v komediálním seriálu Na tělo (2026) v režii Jana Hřebejka.