V seriálu Kamarádi má Martina Preissová šťastnou rodinu, v reálu si prožila s manželem peklo, ale nevzdala se a jde dál

Padesátku bere jako polovinu života

Martina Preissová už má za sebou padesátiny, věk, kdy mnoho lidí bilancuje, vrací se do historie svého života, vzpomíná na lidi, kteří je nějakým způsobem ovlivnili. V poslední knize se vypsala z toho, jak ji vztah rodičů ovlivnil při výběru partnera. A jak je vidět, tento věk je pro ženy zásadní i kvůli vzhledu.   

 Soudit krásu ženy podle toho, jak vypadá, je cesta do pekel. Čas nezastavíte ani dvaceti plastickými operacemi,

říká o stárnutí.

Třetí kniha ji trochu potrápila

Věděla, co chce napsat, ale hledala formu, kterou by se co nejvíce dokázala přiblížit čtenářkám a zároveň dokázala zachytit vše, co chtěla sdělit. Nakonec na styl psaní přišla, když hledala poštovní schránku a zjistila, že už jich moc není. Tak začaly vznikat dopisy, které adresovala svému otci.

Podle herečky bylo nejtěžší začít psát, protože bylo nutné, aby čtenáři pochopili, proč to píše. Srovnala to i se začátky v divadle či v hudbě, kde předehra musí být tak přesvědčivá, aby si diváky či posluchače udržela.

V knize se Martina přiznává, že jí i v padesáti letech rodina říká „Muma“, což je oslovení, které slýchá celý život a vymyslel ho její bratr, když mu rodiče řekli, že budou mít miminko. On to nezvládl vyslovit, a tak je z ní až do dneška „Muma“ a když přijede na rodný statek, vždy tam ta přezdívka poletuje a připomene ji, odkud pochází.

V knize Preissová prozrazuje mnoho věcí ze svého života. Když ji otec zemřel, nebylo jí ještě ani 21 let, a navíc posledních pět let trávila studiem a řešila hlavně svůj život. Dva poslední roky, kdy studovala na JAMU v Brně, už domů prakticky nejezdila.

Poslední čtyři roky jeho života mám zamlžené, překryté mým samostatným životem. Myslím si, že to jsou pro dceru ty nejcitlivější roky, kdy tátu vnímá jako muže v rodině a jako mužský element.

Možná proto se rozhodla psát dopisy jemu, aby mu pomyslně „vynahradila“ roky, které s ním netrávila a které pro něj byly ty poslední. Má ho však ve vzpomínkách, jak sledovala, když se snažil rozjet soukromé hospodářství. Když mohla, přijela domů pomoci. Kydala s ním hnůj nebo vybírala brambory a ze všeho nejraději měla, když spolu mlčeli. Otec se nesvěřoval, nestěžoval si a ona měla pocit klidu a stability.

Smutné je, že právě majetek, který rodině byl vrácen, se podepsal na jeho zdraví. Jako učitel hry na housle se ze dne na den stal sedlákem s desítkami hektarů půdy a s velkokapacitním vepřínem. Měl rád zvířata, a proto se do takové práce vrhl, aniž by přemýšlel o tom, zda to zvládne. Jako první registrovaný soukromý zemědělec v okrese šel do hospodaření naplno a jak Martina uvedla, udřel se a onemocněl.

Sama si z domova odnesla obraz rodičů s hlubokým vztahem

Není žádným tajemstvím, že manželství s potomkem slavných hercu Martinem Preissem pro ni nebylo snadné. Bulvár rodinu nešetřil a problémy jejího manžela plnily titulní stránky.

O otci prohlásila:

Přivedl mě k práci, k cílevědomosti. Vděčím mu za to, že dotahuji věci do konce, že jsem svědomitá. Na tom hodně záleželo. Ale hlavně mi dal vzor muže, který miluje rodinu, svou ženu, pro kterou by dýchal.

Jak přiznala, jeho odraz občas zahlédne ve svých synech, ať už jde o cítění k hudbě či o lásku ke kultuře. Ty vozí na Moravu, aby jim připomínala, kde mají své kořeny.

Malá perlička ze seriálu Kamarádi

Martina Preissová se svěřila, že měla s manželem původně hrát v seriálu manželskou dvojici. To však oba odmítli, protože být spolu jako manželé ještě dvanáct hodin v práci, pro ně bylo nepřijatelné. Role vzali jen pod podmínkou, že každý bude mít jiného hereckého partnera.