Exploze emocí ve čtvrteční Ulici: Soňa seřve Magdu před Irenou a Lumír se vytasí s trestním oznámením

Lumír chce na podvodníka Burdu zavolat policii

Už ve středu se Vilma neochotně svěřila Kateřině, že poslala deset tisíc korun Vildovi, s nímž se zná ze sociálních sítí. Jeho jezevčík Karlíček totiž musel na operaci s pacičkou. Problém je, že od chvíle, kdy peníze odešly z účtu, Vilma už od milého pana Burdy neobdržela jediné slovo. Přestal s ní komunikovat jak na internetu, tak telefonicky.

Vilma, ta dobrá duše, mu plně důvěřuje a dělá si starost o zdraví pejska i o samotného Vildu, přesvědčená, že se mu zřejmě rozbil telefon. Kateřina tak optimistická není, ačkoli by byla ochotná dopřát paní Nyklové pár dní času, než s nepříjemnými novinkami poběží za Lumírem. On však není hlupák a naneštěstí vytuší, že před ním dámy něco skrývají. Začne si to brát osobně. Copak je takový necita, že se mu vlastní máma bojí cokoli říct? Nemá jako syn právo vědět, zda se nestalo něco špatného?

Kateřina uzná, že tohle právo samozřejmě má. I když nerada, nechá se přemluvit a prozradí mu, že Vilma poslala Burdovi peníze. Lumír má co dělat, aby svůj vztek nevykřičel do světa. Bohužel partnerce slíbí, že se ji před mámou pokusí neprozradit. Nemůže tedy na nezodpovědnou máti vystartovat, musí postupovat opatrně a nenápadně z ní vymámit přiznání. Vilma ho ale stejně prokoukne a Kateřině za její zradu rozhodně nepoděkuje.

Napjatá situace se ještě zhorší, když Lumír vyrazí do domova důchodců, aby zjistil o Burdovi bližší informace. To, co se dozví, ho znepokojí natolik, že zatouží neprodleně podat trestní oznámení.

Soňa se ohání lékařskou zprávou. Synáček je zraněn

Obvykle chladná a kalkulující Soňa se znovu projeví jako neskutečná hysterka, když se někdo opováží vztáhnout ruku na jejího synáčka Erika. Ten se ve středu vyvztekal na školní chodbě, povalil odpadkový koš a strčil do Matěje Dvořáka. Dosvědčit to může hned několik svědků, přesto Soňa následujícího dne zarputile trvá na tom, že jasnou obětí je tady Erik, který skončil s hematomem na zadku a musí si ho, chudáček malý, potírat mastičkou.

Když tak Magda poslouchá všechna nesmyslná obvinění a urážky, jež padají ze Soniných úst na její adresu, nestačí nevěřícně kroutit hlavou. Za bratry Dvořákovy se ale postaví a jejím rozumným argumentům uvěří také unavená Irena. Ta nakonec doporučí Soně, aby synkovi vysvětlila, proč nemá ničit školní majetek. Magdě a Otovi uloží, aby to s Dvořákovými nějak dořešili, ale těžko říct, co tím přesně myslela.

Otík by nejraději oba chlapce pochvalně poplácal po zádech za to, že se jim povedlo vytočit Soňu, byť neúmyslně. Kdyby měla poslední slovo ona, létaly by vzduchem dvojky z chování. Zvláštní přitom je, že na Erika bude překvapivě hodná, místo aby ho potrestala.