Ulice: Martina má zřejmě velké nároky nejen na jídlo, ale i na matčiny partnery. Kateřina je z toho smutná

Profesor Kalina Žofii u zkoušení tak vystresoval a tlačil na ni, ať už začne konečně řešit zadání, že Žofie v tu ránu zapomene všechno, co se předešlý večer naučila. A že se učila opravdu svědomitě, protože se chce za každou cenu vyhnout dalšímu hysterickému výstupu své puntičkářské a urputné mámy a uštědřit si další zákazy, kdo ví, čeho ještě. Vždyť už jí zakázala tolik věcí. A hlavně se vídat s vlastním tátou. Protože však u zkoušení pohořela, bojí se, co odpoledne nastane. Michal ji chce doprovodit domů a dělat Žofii živý štít, ale ta to odmítá, protože co by proti ní Michal asi tak zmohl. Michal jí proto alespoň poradí, ať si to věčné nadávání nenechá už líbit. A to přesně má v plánu i samotná Žofka. 

S mámou se však pohádají, Žofie obdrží pár nadávek a facku, a tak se rozhodne odejít z domova. Využije chvíle, kdy musí máma odejít do práce, sbalí si věci a volá tátovi. Jenže ten jí to nezvedá, tak se jde zatím uklidnit do bistra. Tady si jí všimne pan Kaštan a volá Michalovi, že je jeho slečna hodně nervózní a vystrašená.

Michal na nic nečeká a letí do bistra. Najde tu zoufalou Žofku, a protože nemá kam jít, vezme ji k nim domů. Jeho rodiče o tom však nemají ani ponětí. Michal své překvapené mámě jen tak mezi dveřmi a řečí oznámí, že u nich Žofie bude, dokud se její táta nevrátí ze zahraničí. Ivě se však takové řešení nelíbí. Nabádá Žofii, jestli by nebylo lepší si s mámou všechno vysvětlit a urovnat. Tohle jí přijde jako přilévání vody do ohně. 

Aniž by Iva Klímová stačila cokoliv vymyslet, zavolá jí samotná paní Dušková, že ji znovu trápí zablokovaný krk. Iva proto nabízí Žofii, že ji vezme s sebou do masérny, aby si to s mámou mohly v klidu vysvětlit. Jenže o klidu nemůže být vůbec řeč. Sotva Dušková uvidí v masérně Žofii, nastoupí na ni, co tam dělá, jaktože není doma a neučí se. Žofka tu sedí jako uzlíček nervů téměř beze slova, a tak Iva zakročí s diplomacií, a určitě i s trochou zázraku, se jí podaří Žofčinu rozzuřenou mámu uklidnit. Paní Dušková usoudí, že to přehnala a neměla dát Žofii facku, nezvládá ten nápor a stres, se kterým se poslední dobou musí prát. Odvede si dceru domů a za to dostane Iva od Michala pořádně vynadáno. Jestli se Žofii něco stane, bude to jen její vina. 

Kateřině se nelíbí, v jakém stavu za ní do hospody přijde Martina po prohýřené noci s kamarádkou. Snaží se jí domluvit, že by se místo ponocování a popíjení měla raději pořádně vyspat. Martina jí však připomene, že už je dospělá, a tak si o ní Kateřina nemusí dělat starosti. Jenže Kateřina se neudrží a řekne dceři, že s ní asi nebude úplně všechno v pořádku, když za ní zničehonic přijela z Itálie do Prahy.

To se Martiny dotkne a raději odchází dát si něco dobrého do bistra, z čehož má velkou radost Mário, a také se dozví, kdo je ta krásná dáma. Do bistra přijde i Lumír a oficiálně Martinu přivítá. Pozve ji společně s Kateřinou na večeři k sobě domů. Martina samozřejmě přijímá. V tu ránu začne Lumír neskutečně plašit. Vilma, která u něj doma právě vaří oběd, na něj zírá, co blázní. 

Lumír vůbec neví, co má uvařit. Přece jen bude hostit šéfkuchařku ze špičkové italské restaurace, tak to musí být něco exkluzivního. Vilma se ofrňuje, že to není žádné umění dát vařit těstoviny a zamíchat je s kečupem. Zato její koprovka, to je poctivě uvařené jídlo. Lumírovi se zdá, že se z Vilmy asi zblázní, ale nakonec to bude právě její koprovka, která bude na celém večeru to nejlepší. Lumír se tak snaží na Martinu zapůsobit, že je na něm ta obří nervozita vidět. Martina ho však ani tak nešetří a večeři mu zkritizuje. O samotě potom své mámě zkritizuje i samotného Lumíra.