Čtvrteční večer vás čeká krutá pravda o padesátých letech: Zapomeňte na satiru, tohle drama vás rozseká

Čtvrtek večer. Unavení z práce hledáte něco, co vás vytrhne z automatického scrollování a skutečně vás chytne. Žádné prázdné akční efekty, žádné předvídatelné komedie. Chcete příběh, který vás zasáhne do morku kostí a ještě dlouho po něm budete přemýšlet.

Co kdyby existoval film s legendárním Rudolfem Hrušínským v jedné z jeho nejsilnějších rolí? Drama z padesátých let, kde se humor mísí s tragédií jako krev se slzami. Příběh o mladém muži v pekle pomocných technických praporů, jehož otce popravili komunisté. A o dědečkovi, který v sobě nese poslední zbytky lidské důstojnosti.

Tahle kombinace zní přesně jako to, co potřebujete. A přesně to dnes večer dostanete.

Tichá bolest – když se odhalí pravá tvář padesátých let

Film Tichá bolest z roku 1990 natočil režisér Martin Hollý ml. podle autobiografického scénáře Jiřího Křižana. V hlavní roli moudrého, nezlomného dědečka září Rudolf Hrušínský, jehož výkon dodává celému vyprávění sílu, která vás doslova paralyzuje. Po jeho boku září Ivan Jiřík, Jakub Vrabec, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Martin Dejdar, Jiří Pomeje, Jiří Langmajer i Daniel Landa.

Příběh sleduje mladého Janka, který si odpykává trest u černých baronů.

V drsných kulisách valašských kopců se Janek potýká s brutalitou vojenského režimu a vzpomínkami na popraveného otce. Jediným pevným bodem zůstává dědeček – strážce rodinného tajemství a zakopané lahve slivovice, která symbolizuje věrnost vlastním kořenům. Dokáže jejich křehké pouto přežít tlak politické mašinérie?

Tohle není žádná satira – tohle je syrová realita PTP

Mnozí diváci mylně zaměňují Tichou bolest s pozdějšími komediemi o vojně. Obrovská chyba. Zatímco Černí baroni z roku 1992 zpracovávají téma PTP satiricky s úsměvnými karikaturami důstojníků, Hollého film ukazuje realitu bez příkras.

Postava nadporučíka Kopřivy v podání Vítězslava Jandáka není směšná – je nebezpečná a fanatická. Mrazivá scéna s tankem v bažině vám vyrazí dech. Humor zde najdete, ale slouží jen jako hořký kontrast k osobní i společenské tragédii, která tehdejší generaci drtila.

Scénář psaný krví – když je film autobiografií bolesti

Síla Tiché bolesti pramení z jejích osobních kořenů. Scénárista Jiří Křižan prožil vše na vlastní kůži – jeho otce komunisté v roce 1951 popravili, on sám byl před maturitou vyloučen z gymnázia. Jeho novela Stín, předloha filmu, vznikla už v roce 1968.

Pak přišla normalizace. Kniha byla okamžitě zakázána a v češtině oficiálně vyšla až v roce 2018. Pozor na častý mýtus – film nemá nic společného s románem Tichá bolest od slovenské autorky Táni Keleové-Vasilkové z roku 2023. Jde o zcela odlišná díla.

Hrušínský natáčel navzdory smrti – a vytvořil legendu

Natáčení provázela mimořádná preciznost. Úvodní scéna na hřbitově se točila v Novém Hrozenkově. Charakteristická branka v kamenném portálu tam ale ve skutečnosti nestála – filmaři ji nechali vyrobit jen pro natáčení a pak ji zase odstranili.

Rudolf Hrušínský se už tehdy potýkal s vážnými zdravotními problémy. Na place ale vystupoval s absolutní profesionalitou. Jeho závěrečný monolog o zakopané slivovici patří dnes mezi nejsilnější momenty české kinematografie. Když ho sledujete, cítíte, že tam nechal kus své duše.

Diváci mluví jasně: Tohle vás vezme za srdce

Slova jednoho z diváků na ČSFD mluví za vše:

Tenhle film vás vezme za srdce. Je tam ta celá bolest hnusných padesátých let, kdy výkvět národa už nevěšeli Němci, ale Češi. Role moudrého, morálně čistého dědečka, zkoušeného osudem, ale pevně stojícího a nezlomného, Rudolfu Hrušínskému sedla neskutečným způsobem.

Filmoví historici z Národního filmového archivu dodávají, že jde o jeden z prvních českých filmů, který se po pádu komunismu vyrovnává s bolestnou minulostí opravdově – čerpá z hlubinných lidských prožitků. Režisér Martin Hollý dokázal příběhu vtisknout jak jímavou tragiku, tak okamžiky posmutnělého humoru, podpořené geniální hudbou Svatopluka Havelky.

Tohle drama s délkou 86 minut mělo premiéru 31. května 1991. A dnes večer ho můžete zažít znovu. ČT1 ho vysílá ve čtvrtek 20. srpna 2026 ve 22:15. Pokud nestíháte, repríza proběhne v sobotu 22. srpna 2026 ve 14:30, opět na ČT1.

Takže co vy? Dáte šanci filmu, který vás skutečně zasáhne? Nebo zůstanete u bezpečných komedií?