Prodavač neviditelných jitrnic přišel ke své nejznámější filmové roli jako náhradník za nemocného kolegu

Prodavač neviditelných jitrnic přišel ke své nejznámější filmové roli jako náhradník za nemocného kolegu

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Pokud někdo potvrzoval rčení, že není malých rolí, pak to byl rozhodně Josef Beyvl, který se navzdory talentu nikdy oslnivé, velké role nedočkal. Uměl tedy využít každou malou pracovní příležitost a upoutat na sebe pozornost. Nejvíce se mu to povedlo v oblíbené pohádkové klasice Obušku, z pytle ven!.
Obsah článku
  1. Plány rodičů na budoucnost vyřešil útěkem z domu
  2. I svět filmu potřebuje herce vedlejších rolí

Jako chlapík působil trochu komicky, ale to mu nevadilo. Dokázal to využít pro své role. Ve zmíněné pohádce si zahrál vychytralého hostinského, který prodává neviditelné jitrnice a náramně se u toho baví. Když Beyvl roli vzal, byl vlastně narychlo sehnaným náhradníkem za hereckého kolegu Františka Smolíka, který v době, kdy se začínalo natáčet, vážně onemocněl. Beyvlovi role sedla. Byl dokonalým a originálním představitelem osobitých a bodrých mužů. Na divadle se uplatnil také v charakterních a všemi mastmi mazaných komických postavách. Se svou vizáží nemohl hrát romantické hrdiny ani protřelé charakterní gentlemany.

Plány rodičů na budoucnost vyřešil útěkem z domu

Josef Beyvl by měl příští rok v červnu 120. výročí narození. Tatínek byl poštmistr v Lomnici nad Popelkou, a to bylo na maloměstě vážené povolání. Pro syna si přál nějaké klidné místo úředníka pod penzí. Josef to už v dětství viděl jinak a sám si našel cestu k herectví prostřednictvím místních ochotníků. V devatenácti letech se odhodlal rozhodnout si o své budoucnosti sám a utekl z domu, přestože věděl, že rodiče zklame a otce si rozhněvá. Jenže život komedianta pro něj byl příliš lákavý a celých 14 let jezdil po štacích s kočovnými divadelními společnostmi.

Po divokém životě na cestách si prošel několika divadly v Praze a potom se na 11 let ocitl v Zemském divadle v Brně. V roce 1951 se vrátil do Prahy a svou hereckou kariéru až do své smrti strávil v Městských divadlech pražských. Jako hostující herec si zahrál v Národním divadle.

I svět filmu potřebuje herce vedlejších rolí

Poprvé si to před kamerou zkusil v krátkometrážním filmu Tři knoflíky, kterou mu nabídl Bořivoj Zeman. Režiséři si ho všimli až o pár let později, když si zahrál soudního radu Vojtěcha Štěpána v komedii Karla Steklého Soudný den. Pracovních nabídek začalo přibývat. Objevil se i v dnes spíše odsuzovaných filmech jako Anna proletářka nebo Rudá záře nad Kladnem.

Od poloviny padesátých let už neměl o filmové příležitosti nouzi, ale žádná nabídka na hlavní roli nepřišla. Ač se objevil asi ve 130 filmových rolích, kromě zmíněné pohádky si ho jen málokdo vybaví. Známější byly jeho role v seriálech. Nedávno se objevil v reprízované Nemocnici na kraji města jako nemocniční zřízenec a samozřejmě se dočkal role Josefa Brabce v Chalupářích, bez kterých se léto neobejde.

Už za pár dní, 10. července, to bude 47 let, co Josef Beyvl zemřel, jen měsíc po sedmdesátých druhých narozeninách. Právě měl roli v seriálu Plechová kavalerie

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku: