Návrat zapomenuté pohádky s krásnou Lenkou Pichlíkovou

Návrat zapomenuté pohádky s krásnou Lenkou Pichlíkovou
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Pohádka s netradičním názvem „A nebojíš se, princezničko?“ vznikla v roce 1980 podle knihy francouzského spisovatele Charlese Perraulta, který do svých příběhů mistrně ukryl moudrosti, které není snadné najít. Princezna tak musí pochopit, na čem v životě hlavně záleží.

Pohádka, která nemusí být nutně poučná jen pro děti, připomene herečku Lenku Pichlíkovou, která se za krátkou kariéru v Československu stihla objevit ve 12 filmech a asi 40 televizních projektech. V pohádce jí navíc dělají společnost skvělý Vlastimil Brodský a Eduard Cupák. Objeví se i Jorga Kotrbová a zavzpomínáme i na Ivana Luťanského.

Lenka Pichlíková a Eduard Cupák
Lenka Pichlíková a Eduard Cupák | Zdroj: Zuzana Kovaříková / © Česká televize

Pohlednou Lenku Pichlíkovou si možná vybavíte ve filmu Pozor, vizita! (1981), kde ztvárnila roli Máničky, dcery pana Bartůňka. To byla také jedna z posledních příležitostí, kde Lenku lze vidět. Rok předtím se objevila v dojemném dramatu Chvíle pro píseň trubky, kde hrála dívku, která ztrácí zrak. Stopu zanechala také v komedii Trhák nebo Setkání v červenci.

Svou první divadelní roli absolvovala už v devíti letech, kdy hrála v pohádce tučňáka. Herectví ji uchvátilo a její kroky vedly na DAMU. Už během studií hrála v několika pražských divadlech a otvírala se před ní skvělá kariéra. Jenže v roce 1980 potkala při pobytu v Benátkách svého budoucího manžela a za dva roky se za ním vystěhovala do USA. Do ciziny ji sice zlákala láska, ale protože její otec v Československu podepsal Chartu 77, jí bylo naznačeno, že příležitost v příštích deseti letech dostanou jiné mladé herečky. Tím měla rozhodnutí o odchodu ulehčené.

Lenka Pichlíková a Jorga Kotrbová
Lenka Pichlíková a Jorga Kotrbová | Zdroj: Zuzana Kovaříková / © Česká televize

Ani cizí země ji neodradila od milované profese, a protože neuměla dobře jazyk, začala pantomimou. Když se v nové zemi zabydlela, začala studovat na Texaské univerzitě a dnes má opravdu široký záběr svých aktivit. Učí na Státní univerzitě v New Yorku a Fairfieldské univerzitě v Connecticutu. Své studenty seznamuje s evropským dramatem, se středoevropskými dějinami a občas je přiveze i do Prahy, aby jim představila třeba atmosféru her Václava Havla nebo Karla Čapka. K tomu se stále věnuje pantomimě a pořádá představení pro chudé děti. Stíhá i režírovat a překládat hry.

S americkým manželem má dva syny a občas používá i jeho příjmení, Burke. Žije kousek od New Yorku, kam jezdí vlakem. Zklamáním pro ni bylo to, že Češi v Americe nemají tak srdečnou komunitu jako třeba Španělé. Proto se občas ráda vrací do Česka, aby mohla zkoumat, jak se naše země mění.

Zdroje článku: