Masakr v Římě: Příběh z filmového plátna, který se dostal až k soudu

Masakr v Římě: Příběh z filmového plátna, který se dostal až k soudu
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Film zrežíroval v roce 1973 George Pan Cosmatos podle knihy Roberta Katze Smrt v Římě. Autor literární předlohy se podílel i na psaní scénáře a na filmovém plátně srdceryvného příběhu se objevil italský herec Marcello Mastroianni v roli kněze Antonelliho a také Richard Burton jako Herbert Kappler.

Děj je zasazený do roku 1944. Otec Antonelli je římský kněz, který se specializuje na restaurování uměleckých děl. Plukovník SS Herbert Kappler je velitel bezpečnostní a policejní služby v Římě. Kappler navštěvuje kněze v jeho pracovně, aby objasnil nedorozumění ohledně padělku Masacciova díla, které kněz restauroval.

Muži se dostanou v debatě i k nedávnému útoku studentů a partyzánů, při kterém zemřelo 32 německých vojáků. Kappler knězi prozradí, že sám Hitler poslal na německé velení v Římě depeši s rozkazem provést odvetu, aby vystrašil obyvatelstvo a zároveň odradil nepřátele Říše od dalších akcí namířených proti okupačním jednotkám.

Kappler má na starosti celou odvetnou operaci a během jedné noci musí s pomocí fašistického komisaře Pietra Carusa sestavit seznam lidí, kteří mají být popraveni. Za každého zabitého Němce má být popraveno 10 Italů, celkem tedy 320 lidí. Nakonec zemře ještě další německý voják kvůli zranění, a tak se počet zvedne na 330 Italů.

Nedopatřením Němci na náklaďáky mířící na popraviště naložili ještě 5 lidí navíc. Toho si však všimli až ve Fosse Ardeatine, v místě popravy. Operace byla utajená a nikdo nestál o svědky, takže i 5 lidí navíc čekal stejný osud. Otec Antonelli marně prosil Kapplera o shovívavost.

Farář následuje kolonu náklaďáků, ale neví, jak by mohl zasáhnout. Odhazuje svou sutanu a vstupuje do davu zajatých Italů.

plakát k filmu
plakát k filmu | Zdroj: © Česká televize

Soudní spor

V roce 1974 neteř papeže Pia XII. Elena Rossignani zažalovala autora knižní předlohy Smrt v Římě Roberta Katze, režiséra George Pana Cosmatoze a producenta Carla Pontiho, protože podle jejího názoru zveřejněný příběh poškodil pověst papeže, obviněného z toho, že věděl o německé popravčí odvetě a za Vatikán vydal prohlášení, že je třeba v ulicích Říma udržovat klid. Pouze vyzýval občany, aby podobné akce proti okupantům neorganizovali, a nepokusil se masovému zabíjení zabránit.

Po odsouzení za pomluvu římským soudem v roce 1975 byl spisovatel Katz odsouzený na 1 rok a 2 měsíce a režisér s producentem odešli s půlročním trestem. Odvolací soud sice trest režiséra a produkčního zrušil, ale následné dovolání u Nejvyššího soudu původní rozsudek potvrdilo. Pro Katze byl nařízen nový proces, který mu vynesl o měsíc kratší trest, ale navíc pokutu 400 tisíc lir. Nakonec se vězení vyhnul kvůli amnestii. Rodina papeže dostala možnost soudit se o náhradu škody, ale k tomu nedošlo.

Podle historiků je film plný chyb a zkresluje skutečné události, to mu však neubírá na atraktivnosti.

Zajímavost

Skutečný Herbert Kappler byl za organizaci ardeatinského masakru v roce 1947 odsouzen na doživotí. O 30 let později, když byl již Kappler v terminálním stádiu rakoviny hospitalizován ve vězeňské nemocnici a vážil méně než 50 kg, ho vynesla z nemocnice jeho žena, zdravotní sestra, při jedné z návštěv ve velkém kufru. Společně se jim podařilo dostat do Západního Německa, které poté odmítlo žádosti Itálie o jeho vydání. Kappler zemřel 6 měsíců po útěku v dolnosaském Soltau, bylo mu 70 let.

Ve vysílání ČT2 29. září večer.

Zdroje článku: