Magda Vašáryová: Princezna, diplomatka a žena, která nikdy neztratila odvahu (ani humor)

Dívka z Banské Štiavnice, která chtěla psát ne hrát

Magda Vašáryová se narodila v malebné Banské Štiavnici do rodiny, kde se mluvilo hlavně o literatuře a jazycích. Táta učil literaturu, máma němčinu, sestra Emília se stala hereckou hvězdou. A Magda? Ta chtěla být spisovatelkou, posedávala s knihou na klíně a hercem být rozhodně netoužila. Jenže osud má smysl pro ironii.

Herecké vlohy v ní objevil režisér Štefan Uher, který sice s Magdou nic nenatočil, ale nafotil ji tak přesvědčivě, že si jí všiml František Vláčil. A když Vláčil hledá dívku do středověké balady, je to něco jako zásah osudu.

Marketa Lazarová: Krása, talent a ranní špinění

Vláčil Magdu obsadil do dnes legendární Markéty Lazarové. Bylo jí sotva šestnáct, natáčelo se v mrazech na Šumavě a herečka dostávala místo líčení ranní dávku bláta, aby byla dokonale středověká.

Byla to zkušenost krásná i traumatická. Odloučení od rodiny, nepohodlí, škola, která hrozila, že ji nepustí k maturitě. Magda tehdy pronesla památné: „Už nikdy točit nebudu.“ Jenže kdo odolá filmovému světu, když se sotva sedmnáctiletá dívka přes noc stane mezinárodní hvězdou?

A tak přišly další filmy: Zběhovia a pútnici, Radúz a Mahulena, Dobrodružný výlet s Karlem Zemanem Na kometě a samozřejmě legendární princezna v pohádce Bajaja, která udělala z Magdy ikonickou filmovou princeznu Československa. Zatímco jiní debatovali, kdo je nejkrásnější princezna, Magda díky přirozenému šarmu a jemné inteligenci nesoutěžila. Vyhrála automaticky.

Od snivých dívek k ženám, které vědí, co chtějí

V 70. letech se řadila mezi nejkrásnější herečky Československa. Kamera ji milovala. Hrála něžné hrdinky, zasněné princezny a bytosti, které působí, jako by jim vítr neudělal ani jeden neposlušný pramen vlasů.

Ale pak přišla role, která všechno změnila. Paní správcová v Menzelových Postřižinách. Krásná, energická, udávající tempo, šarm i vtip. Od té chvíle začala získávat role silných, moderních, emancipovaných žen. A najednou se ukázalo, že pod romantickým obličejem se skrývá žena, která by dokázala vést nejen rodinný pivovar, ale klidně i stát. Což se zanedlouho opravdu stalo.

Přestávka na mateřství a vstup do velkého světa diplomacie

Na počátku osmdesátých let se Magdě narodily dvě dcery a na tři roky odešla z filmového světa. Pak ale přišla zásadní životní změna. Nabídka od Václava Havla na velvyslanecký post v Rakousku. S úsměvem později říkala:

Nejsem romantik, ani sentimentální když přišla šance změnit život, prostě jsem ji vzala.

A tak se slavná herečka proměnila v diplomatku. Byla u zrodu slovenské zahraniční politiky, založila dva časopisy, mluvila šesti jazyky, reprezentovala zemi v Rakousku i Polsku a později vstoupila do slovenského parlamentu. A že šlo o odvážnou ženu, dokazují i prezidentské volby roku 1999, kde kandidovala jako první žena.

Magda v politice: Charisma, inteligence a žádný strach říct nepříjemné věci

V rozhovorech bývala vždy břitká, vtipná a nekompromisní. Nikdy netajila, že ženy to mají v politice těžší a že největší překážky jim často staví jiné ženy. Její projev byl vždy jasný. Mínila věci napřímo, bez kudrlinek, bez floskulí. To ji dělal nejen výraznou političkou, ale i miláčkem moderátorů.

A stále překvapuje. V červnu letošního roku, během noční bouře narazila autem na mrtvou laň. Nepanikařila. Nepřevrátila vůz. A dva náhodní řidiči jí pomohli opravit podvozek vlastním páskem od kalhot. Ano, Magda umí být drama sama o sobě. Nedávno upřímně pronesla, že „už tu dlouho nebude“, ale že chce předtím zanechat svědectví. Výsledkem je kniha Než zmizím.

Princezna, která vyrostla v ženu, jež se nebojí ničeho

Magda Vašáryová je fascinující kombinací křehké princezny z Bajaji, moudré paní správcové z Postřižin, neústupné diplomatky a ženy, která dokáže o životě mluvit bez patosu a bez filtru.

Je to osobnost, která prošla filmem, divadlem, diplomacií, politikou i životními bouřemi. A stále má chuť mluvit, psát, inspirovat a připomínat, že pracovitost a humor jsou nejlepší zbraní proti stárnutí. Ať už zmizí kdykoli, její stopa tady zůstane. A bude hluboká.