Kytice režiséra F. A. Brabce slaví 20 let od premiéry
79%
Foto: Evgheni Sheverdov / Shutterstock.com

Kytice režiséra F. A. Brabce slaví 20 let od premiéry

Kytice je jedním z nejlepších experimentálních filmů, které kdy v Čechách vznikly. Na rozdíl od mnoha další se zfilmování literární klasiky zhostil velmi důstojně.


Sbírku třinácti balad Kytice vydal Karel Jaromír Erben v roce 1853. Každá báseň svérázným způsobem poukazovala na prvky mezilidských vazeb a chování, doplněné o prvky lidového folklóru. V původním vydání byly básně seřazeny tak, že dvě stejně vzdálené od středu si byly tematicky blízké. V díle režiséra Brabce se dostalo pouze na prvních sedm z těchto balad. 

Je to bezesporu snímek s vysokou uměleckou hodnotou, poetické prvky básní bezpečně přenesl i do obrazu. Už jen nepříliš ambiciózní délka jedné hodiny a dvaceti minut napovídá, že i když nejde o typicky komerční a líbivý snímek, chtěli tvůrci zaútočit na běžného diváka. Jak skončí cikáně, co z plna hrdla křičelo, je pro každého Čecha notoricky známé již od školních lavic – je jasné, že scénáristé Brabec, Deana Horváthová-Jakubisková a Miloš Macourek neměli příliš čím překvapit. Co dělá tento film výjimečným je vizuální podoba. Každá báseň je podána svérázně, nese si s sebou své jedinečné prvky, které byly ještě před dvaceti lety velmi odvážné a neobvyklé. 

Všechny je dohromady pojí koncept sedmera postupně vyhasínajících svící, z nichž každá reprezentuje jednu baladu. Dohromady zároveň fungují jako přehlídka toho nejlepšího, co štáb uměl. Fantastický a nespoutaný podvodní svět vodníka v kontrastu s nevinností a čistotou dívky, po které touží. Svatební košile a znepokojující Karel Roden, na jehož výraz divák ještě dlouho nezapomene. Až dusivě horký letní vzduch a po rozpálené prašné cestě se pod plachetkou plouží osoba Boleslava Polívky. Barvami omračující podzimní les, který stříhal chlad Štědrého dne. 

Ani po dvaceti letech Kytice ve vizuálním představení epické poezie nenašla konkurenci. O něco podobného se Brabec pokusil v roce 2008 s filmem Máj. Jako by šel na jistotu, ale vysloužil si mnoho rozporuplných reakcí. I tentokrát se snažil znepokojit, ale v důsledku Máj předčil Kytici snad jen v jediném aspektu, v hudbě. Ta je ale i v Kytici velmi silnou stránkou, za kterou si Jan Jirásek odnesl sošku Českého lva. Film proměnil ještě další tři z celkem osmi nominací, pro nejlepší kameru, zvuk a filmový plakát. 

Přidejte si nás na domovskou stránku
Seznam.cz nebo Google Zprávy
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google zprávy

České filmy

Další články z rubriky České filmy

Pupendo, Pelíšky a další filmové poklady, které nám připomínají totalitní režim

Pupendo, Pelíšky a další filmové poklady, které nám připomínají totalitní režim

Totalitní režim je zajímavým námětem pro české filmaře, a kromě funkce zábavy by měly takové filmy být zároveň připomínkou i varováním, aby si lidé dnes a denně uvědomovali, jak důležité je svobodu bránit a vážit si jí.

Příliš osobní známost: proč si Vilhelmová musela koupat rozkrok v řebříčku

Příliš osobní známost: proč si Vilhelmová musela koupat rozkrok v řebříčku

Natočit kvalitní romantickou komedii není jen tak. A když chcete dodat navíc i dramatickou zápletku je to o to těžší. Proč se to Martě Ferencové v Příliš osobní známosti nepovedlo?

Pelíšky patří mezi nejúspěšnější české komedie, přesto se zde najde pár chybiček

Pelíšky patří mezi nejúspěšnější české komedie, přesto se zde najde pár chybiček

Pelíšky jsou vánoční klasika, určitě se také doma překřikujete v tom, kdo dřív řekne tu hlášku, která má přijít. Všimli jste si ale někdy během sledování filmu těchto drobných nesrovnalostí?

Jak to dopadne, když se potkají rodiče a děti před kamerou

Jak to dopadne, když se potkají rodiče a děti před kamerou

Talent se v hereckých rodinách předává z generace na generaci, a tak se nejednou stane, že se ve filmu potká rodič se svým dítětem. Pokud je to v době, kdy už jsou děti odrostlé, pak se nevyhnou srovnání se svými rodiči.

Filmové chyby v poetickém filmu Postřižiny. Na co si při natáčení filmaři nedali pozor
85%

Filmové chyby v poetickém filmu Postřižiny. Na co si při natáčení filmaři nedali pozor

Maryška, Francin a hlučný bratr Pepin. Tyto postavy se v malém pivovaru v oblíbeném českém filmu sešly již před 40 lety. Kdykoliv se objeví v televizi, pokaždé se u něj rádi pobavíme a zavzpomínáme na staré dobré časy. I tento film má ale spoustu chyb. Čeho si při natáčení tvůrci nevšimli?


Další články z rubriky České filmy