KVÍZ: České filmy – studnice nezapomenutelných hlášek. Prověřte své znalosti v našem testu
Na příhodné jednoduché věty, vhozené ledabyle do děje filmu, jsou čeští autoři opravdovými odborníky. Občas nesmrtelnosti dané hlášky pomůže také hravost českého jazyka, která dokáže dát větě jedinečnou šťávu – v žádném jiném jazyce by podbarvení humorem nevyznělo. Svérázné hlášky nacházíme i v pohádkách, ačkoliv ty jsou určeny spíše dospělým divákům než dětem. České pohádky jsou ovšem oblíbené i dospělou generací, což potvrzuje každoročně divácky úspěšné televizní vysílaní řady pohádek ve vánočním období.
Velikou úrodu hlášek nám poskytla tvorba sedmdesátých let s filmy Marečku, podejte mi pero!, Jáchyme, hoď ho do stroje! či Vrchní prchni!. Není radno však zapomínat i na novější tvorbu, např. na snímky Pelíšky, Sněženky a machři nebo Vesničko má středisková. Velice plodné na oblíbené hlášky jsou také Troškovy komedie. Nicméně zlidovělé větičky někdy pocházejí i z tvorby daleko starší. Například věta Oldřicha Nového z filmu Kristian: „Zavřete oči, odcházím…“, nebo z filmu Cesta do hlubin študákovy duše: „Co je to štěstí? Muška jenom zlatá! Také se nám může vybavit naprosto unikátní hláška, provedená v hovorové mluvě a přednesená Josefem Kemrem v té pravé situaci, z filmu Na samotě u lesa: „A chčije a chčije…“ Totální bezmoc, ale i apatické smíření nad nepřízní počasí vměstnané do tak krátkého a výstižného spojení.
Máte také rádi hlášky? Který film nebo pohádka je pro vás ta pravá a znáte ji skoro nazpaměť? A ulpí vám hlášky vůbec v paměti, nebo prolétnou pouze okolo, a ačkoliv se vám líbí, tak se v hlavě nezabydlí?