Karel Augusta nebyl žádný playboy, ale žil život na 200 % a rozhodně neohýbal záda, jen aby měl snadnější kariéru

Herec vedlejších a často záporných rolí si dokázal vydělávat i jako skladník, dělník na zdymadle nebo kuchař, a to dokonce s výučním listem. Dokázal dřít od rána do noci a měl výhodu, že byl manuálně velmi zručný. Vysloužil si přezdívku: Muž devatera řemesel. Inspiraci pro ztvárnění svých postav nacházel často v hospodách, a bohužel se nakonec musel potýkat se závislostí.

Od účetního k cirkusu

Začátky kariéry Karla Augusta už pamatuje málokdo. Byl klaunem a konferenciérem v německém cirkusu Aeros. Jeho snem bylo stát se velkým komikem, ale nikdy se o tématu nebavil rád. Možná byl zklamaný, že se mu to nepodařilo.

Hrál v mnoha filmech a seriálech a každé své roli dal něco ze svého talentu. I ty nejmenší role dokázal vybrousit k dokonalosti a diváci si ho zapamatovali. Kromě práce a svých koníčků se bohužel stejně zaníceně věnoval i své milence a alkoholu, který ho nakonec připravil o život.

Karel Augusta se narodil ve složitém období v roce 1935 v Nuslích. Trochu bezstarostného dětství v těžké době si užil u babičky ve Střížovicích kousek od Všetat, kde babička a strýcové vlastnili malé hospodářství. To se ukázalo být výhodou během druhé světové války, kdy nebylo co jíst. Rodiče ho sice chtěli mít u sebe a do školy měl chodit v Nuslích, ale kvůli bombardování ho nakonec poslali na venkov nastálo.

Prezidentská kancelář ho neokouzlila

Po válce musel Karel na obchodní akademii, aby splnil přání otce a měl základ pro poctivé povolání. Ve škole byl z počátku nešťastný, vůbec nechápal, co se má naučit. Vytrvalost a sveřepost ho donutily, že se naučil bravurně psát na stroji a osvojil si strojopis. Vítězství ve školní soutěži v psaní na stroji mu přineslo nabídku pracovat v Kanceláři prezidenta jako stenograf.

Jenže úřednická kariéra ho nelákala a ani v samotné prezidentské kanceláři nepřestal toužit po umění. Neměl však odvahu podat přihlášku na DAMU. Ke zkouškám doprovodil kamaráda a potkal ho stejný osud, jako několik jeho hereckých kolegů. Místo kamaráda šel studovat sám.

Studentem herectví se stal náhodou

V té době nebyl ještě plnoletý, takže musel jeden ročník opakovat. Podruhé už ale nemusel z řady předmětů dělat zkoušky, a tak jen tak bokem dělal i hudební fakultu. Naučil se hrát na klavír, flétnu, saxofon, kytaru a hoboj. Nikdy se tím nechlubil, ale jeho syn Karel na něj prozradil, že uměl hrát na všechny nástroje, které kdy vzal do ruky.

Rád se učil novým věcem

Po DAMU byl chvíli v Uherském Hradišti a potom šel na vojnu. V jihlavské činohře zjistil, že by nejraději působil v operetě, a odešel do kabaretu Studio 10. Tam však byla stálá scéna zrušená, a tak spolu s kabaretem začal cestovat po republice. Když soubor skončil, přijal nabídku od cirkusu Aeros, kde se naučil dělat klauna i konferenciéra. Naučil se žonglovat, chodit po provaze a vystupovat se zvířaty. Bezstarostný život však jednou skončil a musel si projít řadou jiných divadel, třeba Večerním Brnem nebo Státním divadlem.

Jeho mistrovství prý spočívalo především v tom, že dokázal všechno, co ho v životě potkalo, přetavit do svých postav. Problémem ale bylo, že jeho občasné návštěvy rozličných lokálů postupně přerůstaly do každodenních a výjimkou nebyla ani více než hojná konzumace alkoholu.

To trochu komplikovalo jeho obraz talentovaného herce, který i jedním slovem dokázal zahrát roli tak, že si ho lidé zapamatovali.

V sedmdesátých letech konečně Karel získal práci i před kamerou. Stal se členem Filmového studia Barrandov, a to mu zaručilo jistý příjem. Role si však moc vybírat nemohl. Jak se ukázalo, velkým problémem pro něj byl tzv. postsynchron, kdy měl namlouvat sám sebe. To mu také zavřelo cestu k dabingu.

Škola života

Nebyl zrovna oblíbencem režimu, a tak mu v jednom období hrozilo vězení jako politickému delikventovi, nebo blázinec. Vybral si blázinec a nějaký čas prožil v areálu neurologie v Kateřinské ulici. Našel si tam práci v márnici a byl spokojený. Své zkušenosti dokázal zúročit i ve filmu. Podobné to měl s tím, že se z praktických důvodů vyučil kuchařem. Kuchaře si potom zahrál třeba v populárním filmu z roku 1975 Holka na zabití. Pracoval i u kamaráda na salaši, udělal si potápěčské zkoušky a pracoval na zdymadle.

Nedával si pozor na jazyk, a tak často musel na čas zmizet z očí. Pracoval i jako zahradník, prodával grilovaná kuřata a dělal skladníka. To i v době, kdy hrál v divadle.

Alkohol byl roznětkou k nevěře

I přes zdánlivě spokojené manželství, kde vychovával s manželkou dva syny, se zamiloval do baletky. Chtěl se jí líbit, a proto se rozhodl, že bude hubnout. Jeho vinná dieta nebyla nejlepším nápadem. Na hlad pil, a to trvalo několik let. Jeho úsilí se podepsalo na jeho zdraví, ale když se cítil už hodně špatně, vrátil se k manželce. Ta mu odpustila a pečovala o něj až do okamžiku, než mu selhaly ledviny. Ještě jí stihl říct, že ji má rád.

Karel Augusta zemřel v květnu 1998, bylo mu pouhých dvaašedesát let. Jeho smrt všechny zasáhla a plánované natáčení pokračování filmu Kamarád do deště bylo zrušeno. Chyběl by v něm.