Premiéra filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku vyvolala vlnu nadšení. Tomáš Holý dostal tolik nabídek, že je musel odmítat

Premiéra filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku vyvolala vlnu nadšení. Tomáš Holý dostal tolik nabídek, že je musel odmítat
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Ještě před slavnou premiérou si malý rošťák stihl zahrát v mikrokomedii Babička je ráda s Jiřinou Šejbalovou a Vladimírem Menšíkem. Moc si s ním rozuměl, ale role to byla malá a upadla téměř v zapomnění. S Velrybou to bylo jinak.

Už začátkem prosince byl Tomáš s otcem na předpremiéře, které se zúčastnili všichni, kdo byli u natáčení, a jejich rodinní příslušníci. Když film skončil, v sále se rozsvítilo a šum diváků se ztišil, Tomáš se naklonil ke své filmové mamince a rezolutně prohlásil:

„Kdybych to věděl, tak bych tě tolik nezlobil.“

A pak se to stalo

Na Štědrý večer 1977 byla v televizi premiéra Jak vytrhnout velrybě stoličku a z Tomáše se ze dne na den stala hvězda.

U Poledňáků prý vyzváněl telefon až do půlnoci. Všichni příbuzní a známí jí blahopřáli. Marie Poledňáková přišla v lednu do televize a nestačila se divit. Čekaly tam na ni stovky dopisů a další stále přicházely. Diváci jí blahopřáli, děkovali za příběh od srdce a posílali vlastní drobné příběhy. Všichni se ptali na Tomáše a prosili o další film s ním. V suché době normalizace ten film působil jako mávnutí kouzelným proutkem.

Od konce února do začátku dubna se točilo Tajemství Ocelového města. Zfilmovaná verneovka. Tomášovu filmovou sestřičku hrála Sylva Kamenická, holčička, která také hrála v nesmírně smutném filmu Den pro mou lásku.

V březnu Tomáš točil zase pro televizi komedii Miluji tě! s Petrem Kostkou, Karlem Augustou, Josefem Kemrem a s Ivanou Andrlovou. Role byla velká a Tomáše natáčení hodně bavilo. Točil skoro měsíc. Vladimír Remek letěl do vesmíru a Tomáš na place slavil desáté narozeniny.

Tou dobou se mu stala moc nepříjemná věc. Šel se spolužačkou ze školy a zastavili je nějací cizí kluci. Chtěli tři koruny. Měl je, ale nedal. Tak se s ním poprali. Natrhli mu ucho. Byla to asi jediná negativní zkušenost. Jinak lidé Tomáše zdravili, když ho potkali v tramvaji nebo na ulici.

Film Setkání v červenci dostal dvě ceny na festivalu v Panamě. Nejlepší film pro pana režiséra Kachyňu a Nejlepší herecký výkon pro Tomáše. Po takových zkušenostech Karel Kachyňa chtěl, aby Tomáš hrál hlavní roli i v jeho dalším velkém filmu Zlatí úhoři. Jenže Tomáš už byl zamluvený na dva filmy: Jak dostat tatínka do polepšovny Marie Poledňákové a Na pytlácké stezce Václava Gajera. Tomáše i jeho tátu to moc mrzelo, protože knihu Oty Pavla měli rádi. Odmítali s krvácejícím srdcem.

Tím se spustil sled událostí, který způsobil, že Zlatí úhoři málem skončili v trezoru. Pan Kachyňa se tedy pustil do hledání nového dětského talentu pro roli Prdelky. Až našel Marka Bendu, toho dnešního poslance. A začalo se točit. Když už byla natočená drtivá většina záběrů, tak se pánové na Barrandově dopátrali, že je to syn jednoho z prvních signatářů Charty77, Václava Bendy. Synáček disidenta ve filmu? To ani náhodou. Film byl předurčený z Barrandova rovnou do trezoru. S tím se pan Kachyňa nechtěl smířit. Rozhodnul se, že film i za cenu velkých nákladů a zpoždění přetočí, a tak dostal svou velkou roli Martin Mikuláš. Ten byl nadšený z toho, že mu dva měsíce dělal tátu Vladimír Menšík.

Tomáš Holý se mezitím chystal točit opět Vaška ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Začalo se čtrnáct dní před koncem školního roku.

(Materiál poskytl ze soukromé sbírky vzpomínek na Tomáše Holého pan Tomáš Franke.)

Zdroje článku: