„Hujer, metelesku blesku“: nejoblíbenější filmová hláška milovníků českých filmů
A co vy? Máte svou oblíbenou hlášku z komedie „Marečku, podejte mi pero“? Podíváte se vždy rádi na film, kde se sešla skvělá parta herců a vychutnáte si bezchybný humor Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, kteří napsali scénář?
• prof. Hrbolek: „Nepotěšil jste mě, ani já vás nepotěším.“
• Týfová: „Vy nekouříte?“
Kroupa st.: „Ne… já když kouřím, tak zvracím.“
• profesor: „Hliník je stále nepřítomen.“
Mužík: „Hliník se vodstěhoval do Humpolce.“
• Hujer: „Jsem si dovolil na ukázku…. Ze své zahrádky pár švestiček. Jestli se neurazíte.“
• Kroupa st.: „Maminko, pročpak stále leštíš ta zrcadla?“
Kroupová: „To aby ses dobře viděl, jakej seš mladík.“
• Plha: „Kroupo, půjč mi kružítko.“
Kroupa st.: „Vidíš, že ho potřebuju. Tumáš, vobtáhni si pětikorunu.“
• prof. Hrbolek: „Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc.“
• Týfová: „Takový vlahý večer. To by stálo za procházku.“
Kroupa st.: „No jo, to běžte. Já pudu domů, votevřu si vokno a pivo.“
• profesorka: „Když nevíte, tak to máte říct, a ne tady stát a mlčet jako dudek. Jak se jmenujete?“
Dudek: „Dudek“
• profesor: „Máte úhel beta.“
Kroupa st.: „No to nemám.“
profesor: „Máte úhel beta, stranu A a B. Sestrojte trojúhelník.“
• Kroupa st.: „Tak já vám tam teda chodit budu, ale jsem tam podmínečně, to jsme si řekli jasně. A běda vám, běda vám, jestli mi to nepůjde!“
• prof. Hrbolek: „I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále.“
• Kroupa st.: „Hujere, dneska jsi se zase coural přes vrátnici.“
Hujer: „Já vím, já vím, ale to ty noviny.“
Kroupa st.: „Do práce se chodí na první pokus.“
• profesor: „Tuček, no, no, vy pracujete jako?“
Tuček: „Jako ďas, pane profesore.“
• Plha: „Hrdobec, to jsem ještě nikdy neslyšel.“
Hrbolek: „Ale o tom zde už dobrou čtvrthodinu hovoříme, Mlho.“
• paní Kroupová: „Já se bojím, že z toho zblbne. Do tří do rána tluče hlavou do skříně a v noci na mně ze spaní křičí: My příjdem blíž, my příjdem blíž… On do tý školy neměl chodit.’’
• Kroupa st.: „Chování velmi dobré. Není to dvojka?’’
Kroupa ml.: „Ty máš chování taky velmi dobré tati.“
Kroupa st.: „Tak to je jednička.“