„Hujer, metelesku blesku“: nejoblíbenější filmová hláška milovníků českých filmů

„Hujer, metelesku blesku“: nejoblíbenější filmová hláška milovníků českých filmů
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Veselý příběh, kdy Jiří Sovák pod nátlakem svých spolupracovníků začíná studovat večerní školu, se stal už českou klasikou. Film plný hlášek baví už několik generací televizních diváků.

A co vy? Máte svou oblíbenou hlášku z komedie „Marečku, podejte mi pero“? Podíváte se vždy rádi na film, kde se sešla skvělá parta herců a vychutnáte si bezchybný humor Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, kteří napsali scénář?

• prof. Hrbolek: „Nepotěšil jste mě, ani já vás nepotěším.“


• Týfová: „Vy nekouříte?“

   Kroupa st.: „Ne… já když kouřím, tak zvracím.“


• profesor: „Hliník je stále nepřítomen.“

   Mužík: „Hliník se vodstěhoval do Humpolce.“


• Hujer: „Jsem si dovolil na ukázku…. Ze své zahrádky pár švestiček. Jestli se neurazíte.“


• Kroupa st.: „Maminko, pročpak stále leštíš ta zrcadla?“

   Kroupová: „To aby ses dobře viděl, jakej seš mladík.“


• Plha: „Kroupo, půjč mi kružítko.“

   Kroupa st.: „Vidíš, že ho potřebuju. Tumáš, vobtáhni si pětikorunu.“


• prof. Hrbolek: „Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc.“


• Týfová: „Takový vlahý večer. To by stálo za procházku.“

   Kroupa st.: „No jo, to běžte. Já pudu domů, votevřu si vokno a pivo.“


• profesorka: „Když nevíte, tak to máte říct, a ne tady stát a mlčet jako dudek. Jak se jmenujete?“

   Dudek: „Dudek“


• profesor: „Máte úhel beta.“

   Kroupa st.: „No to nemám.“

   profesor: „Máte úhel beta, stranu A a B. Sestrojte trojúhelník.“


• Kroupa st.: „Tak já vám tam teda chodit budu, ale jsem tam podmínečně, to jsme si řekli jasně. A běda vám, běda vám, jestli mi to nepůjde!“


• prof. Hrbolek: „I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále.“


• Kroupa st.: „Hujere, dneska jsi se zase coural přes vrátnici.“

   Hujer: „Já vím, já vím, ale to ty noviny.“

   Kroupa st.: „Do práce se chodí na první pokus.“


• profesor: „Tuček, no, no, vy pracujete jako?“

   Tuček: „Jako ďas, pane profesore.“


• Plha: „Hrdobec, to jsem ještě nikdy neslyšel.“

   Hrbolek: „Ale o tom zde už dobrou čtvrthodinu hovoříme, Mlho.“


• paní Kroupová: „Já se bojím, že z toho zblbne. Do tří do rána tluče hlavou do skříně a v noci na mně ze spaní křičí: My příjdem blíž, my příjdem blíž… On do tý školy neměl chodit.’’


• Kroupa st.: „Chování velmi dobré. Není to dvojka?’’

   Kroupa ml.: „Ty máš chování taky velmi dobré tati.“

   Kroupa st.: „Tak to je jednička.“