Halloween: S horory se doslova roztrhl pytel

Halloween III (1982)

Režisér Tommy Lee Wallace sice přemluvil k spolupráci na scénáři Johna Carpentera, ale to filmu nestačilo. Jediné, co na snímku lidé ocenili, byla hudba, kterou i v předchozích filmech Carpenter dokázal navodit nervy drásající atmosféru.

Diváci už se nepotkali se svým oblíbeným zabijákem a místo toho jim děj nabídl šíleného irského výrobce masek, který je znechucený tím, co se z keltského mýtu stalo a rád by vrátil svátku jeho počáteční formu.

Zásadní chybou byl už název filmu, protože se svými předchůdci se stejným názvem nemá nic společného. Diváci sice ocenili i nápad na děj, ale provedení se jednoduše moc nepovedlo a film často figuroval v žebříčcích nejhorších filmů.

Halloween 4: Návrat Michaela Myerse (1988)

Režisér Dwight H. Little přivedl zpět k životu Michaela Myerse. A bylo to zase ono!

Je 10 let po otřesných událostech v Haddonfieldu. A Michael je pod dozorem nemocnice (celý spálený z Halloweenu II) odvážen v kómatu do nemocnice s vyšší ostrahou, ale cestou...

V Haddonfieldu zbyla z jeho rodiny pouze jedna osoba, a to malá Jamie – neteř Michaela Myerse. Po nehodě sanitky, která Myerse převážela, se na plátno vrací ostřílený veterán Dr. Loomis (Donald Pleasence), který nechce, aby se neteř setkala s nožem svého strýce. A tak začíná tichý a krvavý boj s typickou hudbou. Horor si po celou dobu drží napětí a styl ztvárnění prvního Carpenterova dílu. Dr. Loomis je opět výborný a vůbec to nemá snadné. Režisér nevsází na hromadění mrtvol jako tomu bylo v druhém díle, ale spíše na atmosféru, napětí a zejména na samotnou postavu Michaela Myerse, který ztělesňuje opravdu absolutní zlo, strach a temnotu skrytou v lidském podvědomí. Naprosto šokující konec pak dělá z tohoto dílu mistrovské dílo.

Halloween 5 (1989)

Hned následující rok vznikl snímek, který režíroval švýcarský režisér Dominique Othenin-Girard. Poprvé se změnil autor hudby, Tentokrát měl za úkol děsivou atmosféru podpořit Alan Howarth.

Vyvražďovací styl Michaela Myerse se stal už značkou, která tyto horory charakterizuje. „Pětka“ nebyla vyloženě propadákem, ale získala si průměrné hodnocení.

Věčný souboj Myerse o vyhlazení jeho příbuzenstva pokračuje. Kromě Dr. Loomise, který si nebere vůbec žádné servítky ve snaze bývalého pacienta zastavit nadobro, se ve filmu objevuje nápad na telepatické spojení Myerse s neteří. Ani slušný počet vražd a pár napínavých akci však diváky nenadchl a podle kritiky bylo na vině špatné herecké obsazení.

Halloween: Prokletí Michaela Myerse (1995)

Ani šestý díl výrazně fanoušky Michaela Myerse neohromil. Navíc podle kritiků změnil styl a úplně se vytratila stísněná atmosféra, která byla nahrazena industriální hudbou s ruchovými vsuvkami. Oblíbený vrahounek sice dál spolehlivě vraždí, ale do děje je přimotaná podivná sekta, která Myerse chrání. Film se tak trochu ubírá zase jiným směrem a pokud je pravda, že se scénář asi 11krát přepisoval, tak zřejmě ani tvůrci pořádně nevěděli, co chtějí točit. Film opět zůstal v průměrném hodnocení.