Dnes poklidný stařík, před léty hudebník, malíř a recesista, kterému hrozilo 3leté vězení

Láska k hudbě vyhrála

Když chodil František do učení v podniku Kovoslužba a chvíli pracoval jako elektro opravář, asi by ho ani ve snu nenapadlo, že si někdy u soudu vyslechne obvinění z plánování státního převratu. Vše to začalo jeho vztahem k hudbě. Ten nakonec zvítězil nad slibnou kariérou v Kovoslužbě a František zběhl na konzervatoř, kde studoval bicí. Právě tam potkal podobné šprýmaře a nakonec musel čelit obvinění, protože narazil na člověka, kterému smysl pro humor chyběl a žert vykreslil úplně jinak, než byl myšlený.

Parta recesistů si založila Tatarskou říši. Vymysleli si svoji řeč, které nikdo nerozuměl, schválili si své zákony, měli hymnu, vlajku, ministry, dokonce i generály. Celá legrace fungovala několik let.

Příběh, kterému se nechce věřit

Zlom nastal v roce 1963, kdy se ministři a generálové sešli v oblíbené kavárně U Nováků, aby nad skleničkou řešili problémy Tatarské říše. Došlo i na pomyslné šarvátky s Československem a zrodila se myšlenka, že by Tatarská říše měla Československu vyhlásit válku. Všichni se ohromně bavili, jenže jedny uši nepochopily, že jde o legraci. Udavač bral legraci smrtelně vážně a nehodlal si svůj názor nechat jen pro sebe. Možná čekal, že bude hrdinou, který zachránil Československo, možná se chtěl jen pomstít, že on do party nepatří a legraci si neužívá.

Hned druhý den ráno byl Ringo cestou do školy zatčen a převezen k výslechu do proslulé Bartolomějské ulice. Vyšetřování nebralo konce a ač to zní jako špatný vtip, Ringo byl opravdu obviněn z přípravy ozbrojeného převratu. A to se vyšetřovatelům zdálo málo, tak ještě přidali obvinění z hanobení republiky a socialistického zřízení. Ringo si užil pohostinnost vyšetřovací vazby v ruzyňském vězení.

Ringo v tom nebyl sám a i ostatní obyvatelé Tatarské říše si vyslechli rozsudek: „Jménem republiky se odsuzuje ke třem letům vězení…"

Pro jedenadvacetiletého srandistu to byl tvrdý střet s realitou Československa. Možná to byla práce anděla strážného, možná náhoda, ale absurdní rozsudek nakonec zvrátila amnestie prezidenta Antonína Novotného.

Myšlenky na emigraci

Všichni jsme zvyklí Ringa vnímat jako studnici humoru a trefných glos, ale samotný umělec v pořadu Třináctá komnata přiznal, že ho absurdní proces poznamenal na celý život. Když se mu podařilo vycestovat do USA, uvažoval o tom, že už se domů nevrátí. Nakonec ale zjistil, že útěk pro něj není, a vrátil se domů. A dobře udělal. Jeho talent pro vyprávění je jako „Paměť národa“ pro silné žaludky.