Pavel Kikinčuk ve Slunce, seno po 40 letech: Roli Pláničky vyměnil za Škopka

Kolem natáčení kolovaly všelijaké mýty

Do našich srdcí se zapsal, když mu bylo 24 let. Tehdy si zahrál prakticky hlavní roli v Troškově úspěšné letní komedii Slunce, seno, jahody. Mladý, ambiciózní student snažící se vypracovat seminární práci na téma vliv prostředí na dojivost krav způsobil v tehdy poněkud omezené vesnici Hoštice pořádný poprask. Nakonec jí ale přinesl přímo světovou slávu a sám sobě koneckonců také.

Role Šimona Pláničky byla pro Pavla Kikinčuka stěžejní a jednou z mála těch hlavních. Přitom on sám se za ni tehdy velmi styděl, dokonce odmítl účast v pokračováních, což režisér vyřešil tím, že postavu poslal na vojnu. Jedná se ovšem o zákulisní informaci či spíše jednu z mnoha spekulací, které v té době kolem Kikinčuka kolovaly.

Podle jeho i Troškova oficiálního vyjádření ale údajně došlo k nešťastnému popletení termínu natáčení. To mělo proběhnout v době, kdy byl Pavel Kikinčuk zrovna v Německu na rodinné dovolené, takže se nemohl zúčastnit. Těžko ale říct, kde je pravda, každopádně režisér na herce nezanevřel a obsadil jej do dalších svých filmů, včetně pohádky Nejkrásnější hádanka (2008).

Slabší rozjezd, ale pak další slibné role

Vraťme se ale ještě na chvíli do hercových filmových začátků. V oněch osmdesátých letech se příliš mnoho větších příležitostí nenaskytlo, spíše jen menší role, např. v komedii Fešák Hubert (1984). Devadesátá léta už byla o něco slibnější, objevil se např. ve filmech Konec básníků v Čechách (1993) nebo Byl jednou jeden polda (1995).

O tom, že jsou mu předurčeny spíše zábavné komedie nevelkých kvalit, svědčí i jeho mnohem výraznější role v další Troškově sérii Babovřesky. To jsou samozřejmě záležitosti až let pozdějších po roce 2010 a dál. Roku 2012 ovšem zaujal ve sportovní komedii Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka a pochopitelně v souvisejícím a velmi příznivě přijatém seriálu Okresní přebor (2010).

Ačkoli dnes už je Pavlu Kikinčukovi 65 let, působení před kamerou se rozhodně nevyhýbá. V posledních letech jsme ho mohli vidět mimo jiné ve svérázné sci-fi komedii Franta mimozemšťan (2024) nebo v komedii Jak se nám to mohlo stát? (2025). Roku 2026 očekáváme také komedii Někdo to rád v Plzni, kde jistě zazáří po boku Miroslava Donutila, Marka Taclíka, Martina Pechláta a dalších velkých hvězd.

Návrat do Hoštic po 40 letech trochu jinak

Pokud jde o seriály, Pavel Kikinčuk rozhodně nemá na kontě jen zmíněný Okresní přebor, ale i mnoho dalších více či méně oceňovaných záležitostí. Mezi ty spíše kritizované se jistě řadí seriálový Kameňák (2019–2020). Museli bychom asi zabrousit hlouběji do minulosti, abychom se dostali i k pozitivním. Pak můžeme připomenout třeba jeho účinkování v Životě na zámku (1995–1997) nebo v seriálech Život je ples a Ententýky (obojí 2012).

Jeho kariéra byla zaměřena více na divadelní prkna než televizní kamery. Už po absolvování JAMU obdržel několik nabídek na angažmá v divadle. V plzeňském divadle J. K. Tyla vystupoval déle než patnáct let jak v klasických, tak v moderních úlohách, dramatických i komediálních.

Ostatně se nevyhýbá ani muzikálům, o čemž vypovídá jeho návrat do Hoštic po neuvěřitelných čtyřiceti letech, a sice v muzikálovém provedení pražského karlínského divadla a tentokrát nikoli v roli mladíka Šimona, ale pivo milujícího táty od rodiny – pana Škopka. Je evidentní, že dnes už se na své spojení s Troškovou legendární trilogií divá jinak, spíše s nostalgií a láskou.