Celebrity pod lupou: Osmdesátá léta přinesla Hanzlíkovi nezapomenutelnou roli Pepina a řadu dalších příležitostí
V roce 1982 se objevil také v seriálu Dynastie Nováků, který byl ve své době populární, ale dnes už nikoho moc nenadchne. Přesto byl herecky velice dobře obsazený a rozhodně i jeho zpracování bylo velice dobré. Další seriálovou roli vytvořiv v Hubačově Dobré vodě. To, co seriál neměl v ději, vyvažoval atraktivním prostředím hřebčína. Své diváky si tak našel.
Mnohem svižnější roli však vytvořil ve filmu Slavnosti sněženek na motivy povídky Bohumila Hrabala. V celé řadě podivných postaviček, které obývaly malebnou osadu, rozhodně nezapadl, ať už narážel pivo, opravovat auto nebo výhodně nakupoval či měnil.
Objevil se v celé řadě seriálů, jako byla Sanitka, My všichni školou povinní, Synové a dcery Jakuba skláře nebo Cirkus Humberto. Během normalizace hrál prakticky v každém seriálu, a přestože nikdy herectví nestudoval, dočkal se i ocenění „Zasloužilý umělec“.
Po revoluci to byli právě herci, kteří pocítili změny nejvíce. U Hanzlíků se syn David rozhodl podnikat v pohostinství a z otcova domu na Malé Straně udělal restauraci. Peníze si půjčil od banky a také od otce, který měl pověst velkého skrblíka. Také mu podle knihy Po stopách hvězd platil nemalé tržní nájemné. Syn nakonec restauraci opustil, přestože prosperovala. Spekulovalo se, že to mohlo být i kvůli otci.
Příliš aktivit už začalo herce unavovat, a nakonec se přistihl, že už na jeviště nechodí s takovým nadšením a že už vlastně nehraje tak rád, jak tomu bylo dříve. Viděl jen třicet let práce a také to, že mu možná řada věcí utekla. V roce 1992 dospěl k rozhodnutí, že si musí dát pauzu. Když se chtěl v divadle domluvit, že nebude zkoušet nové hry, ale jen dohraje repertoár, co běží, narazil. Tehdejší vedení mu jeho plány neschválilo, a tak dal výpověď.
Z jednoho roku odpočinku, který byl v plánu, se stalo deset let. Hanzlík se sblížil s Čechošvýcarkou Danou Silvínovou, která byla první československou královnou krásy v roce 1966. Od roku 1993 spolu začali žít ve švýcarském Bernu.
Na obrazovky se vrátil až po nabídce Zdeňka Svěráka, aby převzal moderování pořadu Úsměvy českého filmu. Přestože nebyl nadšený ze současné televizní tvorby a z humoru, který televize prezentují, nakonec přijal roli v seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. Volné pokračování kultovního seriálu rozhodně nedosáhlo kvality původního seriálu a projekt strhali diváci i kritici. Když po kritice komerčních televizí přijal nabídku v seriálu Pojišťovna štěstí, tvrdil, že tento seriál bude výjimkou. Nakonec se provalilo, že Adamec, který už Hanzlíka znal ze Sanitky, ho doporučil, aby se pojistila sledovanost a herec dostal královský honorář, který předčil i odměnu, kterou dostaly takové hvězdy, jako Jiřina Jirásková, Jiřina Bohdalová nebo Petr Nárožný. Jeho angažmá v seriálu však dlouho nevydrželo a postava JUDr. Krásy byla nemilosrdně odstraněna pádem letadla, ve kterém cestoval z Ostravy.
Znovu o sobě dal Jaromír Hanzlík vědět ve filmu Léto s gentlemanem, ke kterému napsal i scénář. Ale ani Alena Antalová film nezachránila a na ČSFD má ostudné hodnocení 26 %, což si rozhodně nezaslouží. Jen už to prostě není bezstarostný film s kovbojem.
- kniha Po stopách hvězd, Václav Nekvapil, nakladatelství Jota, první vydání. ISBN 978-80-7217-629-8,
- autorský text