Brabec a major Zeman: Cesta ke slávě dlážděná miliony i výčitkami

Seriál, který změnil hlavnímu hrdinovi život

Seriál 30 případů majora Zemana poprvé uvedený v televizi 11. ledna 1976 se stal ve své době jedním z nejpopulárnějších. Děj zasazený do období 1945–1973, v němž je hlavní postavou je major Jan Zeman v podání Vladimíra Brabce, rychle zaujal diváky. Režim ho využil jako nástroj propagandy, ale lidé sledovali především kriminální zápletky.

Brabec však podle svých slov na počátku netušil, k čemu se upisuje. Dostával pouze scénáře k prvním dílům, kde nebylo všechno politicky laděné, ale s postupem natáčení se již roli vyhnout nedalo. Seriál mu přinesl slávu, ale i stigma, které ovlivnilo nabídky rolí v budoucnu.

Honorář, který udělal z Brabce ve své době boháče

Celkem za šestileté natáčení seriálu Vladimír Brabec inkasoval 600 tisíc korun. V přepočtu do současné hodnoty (vzhledem k inflaci, k životní úrovni) by tato částka odpovídala přibližně 8 milionům korun.

Pro srovnání: průměrná mzda v Československu

• Rok 1970: průměrná hrubá mzda činila asi 1 970 Kčs
• Rok 1975: už kolem 2 350 Kčs
• Rok 1980: zhruba 2 800 Kčs

 To znamená, že Brabcův honorář odpovídal více než 260 průměrným platům — tedy tomu, co by průměrný člověk vydělal během více než dvaceti let.

Výroba seriálu: rozpočty a náklady

To, že honorář Brabce byl tak vysoký, má spojitost i s rozsáhlou produkcí seriálu. Náklady na výrobu jednotlivých dílů se pohybovaly mezi 1,3 a 1,5 milionu korun. Závěrečné epizody pak stály až kolem 4 milionů korun za díl.

Komunistický režim neváhal investovat také do techniky. Nákup moderní osvětlovací techniky přišel na 21 tisíc západoněmeckých marek.

Cena za slávu 

Výhody:

Brabec díky roli dosáhl vysoké finanční odměny, která ho postavila s příjmem vedle tehdejších top osobností jako byl například Karel Gott. Popularita seriálu vydržela i desetiletí poté, kdy byl znovu vysílán. Diváci ho opět sledovali s velkým zájmem.

Negativa:

Role ho částečně na dlouhé roky „zaškatulkovala“ a nabídek na odlišné role v jiných žánrech se moc často neobjevovaly. Bylo mu často vyčítáno, že se od seriálu nedistancoval. Kritika při opětovném vysílání v porevoluční době seriál označila nejen jako kulturní dílo, ale také jako politický nástroj minulého režimu. To mělo vliv na to, jakým způsobem byl Brabec vnímán veřejností a v branži.

Kontext tehdejší doby: proč částka vzbuzuje dodnes údiv

Čísla uvedená výše musí být posuzována v kontextu 70. let v Československu.

Průměrné platy byly nízké, životní náklady a možnosti investic omezené — takže částka 600 000 Kčs byla pro člověka mimo herecké a umělecké kruhy téměř neuvěřitelná.

Veřejné i politické prostředí bylo silně centralizované; stát kontroloval média, výrobu kulturních děl i herecké angažmá. Role, která byla silně spojena s režimem, měla své výhody, ale i omezení svobody projevu či možností výběru dalších rolí.

Vladimír Brabec za roli majora Zemana získal honorář, který v té době znamenal nejen bohatství, kterého jen málokdo dosahoval, ale také touto rolí kromě slávy získal i omezení ve své kariéře. Částka 600 tisíc korun, dnes přepočtená na několik milionů, byla ve své době skoro astronomická. To, že Brabec nikdy veřejně nezpochybnil postavu majora Zemana, ale zároveň přiznal, že za některé díly se styděl, dokládá složitost vztahu herce ke své nejslavnější roli.