Halina Pawlowská ze ZOO má kořeny na Ukrajině. Strýc byl prezidentem Huculské republiky

Halina Pawlowská ze ZOO má kořeny na Ukrajině. Strýc byl prezidentem Huculské republiky
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Halina Pawlowská, česká herečka a autorka mnoha humorných knih pro ženy, se narodila v Praze. Její rodina však pochází z Ukrajiny, a tak se jí současné tamní dění silně dotýká. V rozhovorech se rozpovídala o rodinné minulosti a také o tom, jak sama pomáhala uprchlíkům s tlumočením.

Příležitostná herečka, ale hlavně oblíbená spisovatelka

V seriálu ZOO hraje Lenku Hrabalovou, jednu ze dvou střídajících se pracovnic infocentra, tím pádem tedy věčnou sokyni Evy Uhlířové (Martina Hudečková), s níž navíc sdílí nepochopitelnou náklonnost vůči obtloustlému starostovi Bavorovi. V neposlední řadě představuje nenapravitelnou drbnu a milovnici zákusků. To je Halina Pawlowská v jedné ze svých současných rolí, ale samozřejmě ji známe i z jiných seriálů, např. O mé rodině a jiných mrtvolách (2011), Doktoři z Počátků (2015) nebo Ohnivý kuře (2016). Hraní se věnuje spíše příležitostně, je v prvé řadě populární spisovatelkou, scenáristkou a publicistkou. Její prózy se pohybují na rozhraní povídek a fejetonů a získala za ně mnohá ocenění. Mezi její nejnovější humorné knihy patří Užívej života! (2022, Motto), sbírka vtipných povídek Zájezd snů (2022, Motto) či román pro ženy Milý Bene (2021, Motto).

Táta básník na ni mluvil jenom ukrajinsky

Halina Pawlowská začátkem února tohoto roku vystoupila v Show Jana Krause, kde hned padla zmínka o tom, že pochází z Ukrajiny. Místo odpovědi vytáhla z tašky svérázný dárek pro pana moderátora – ukrajinské houby. Jeho ženě Ivance pak po něm předala svou knížku Díky za každé nové ráno v ukrajinštině. Ta obsahuje jisté autobiografické prvky, autorka se v ní inspirovala svou rodinou. Podle knihy byla v roce 1994 natočena oblíbená hořkosladká komedie, v níž si právě Ivana Chýlková zahrála hlavní roli.

Dění na Ukrajině se Haliny Pawlowské vzhledem k jejím rodinným kořenům pochopitelně hluboce dotýká. V Blízkých setkáních Adély Gondíkové na Dvojce se o tom rozhovořila také. Prozradila tehdy, že pomáhala tlumočit uprchlíkům. Její tatínek, Vasil Kločurak, byl ukrajinský básník. Od začátku na ni mluvil ukrajinsky, zatímco maminka zase jenom česky, takže se tu řeč naučila velmi přirozenou cestou. „Měla jsem s otcem potíže, když jsem s ním chtěla mluvit česky, protože jsem třeba odněkud telefonovala a nechtěla jsem, aby mě slyšeli, jak mluvím. Většina lidí si myslela, že mluvím rusky, což je absolutní omyl. Vůbec mě ale nenapadala ta česká slova při rozhovoru s otcem, přitom s mámou jsem mluvila jenom česky. Táta taky uměl normálně česky.“

Celá rodina prý měla tendenci vyjadřovat se psaným slovem. Strýc byl novinář a dvě tety psaly básně. Jedna z nich za to byla potrestána posláním do gulagu. Strýc z otcovy strany byl rovněž stíhán. Byl prezidentem Huculské republiky, státu existujícího pouze od ledna do června roku 1919 na území dnešní Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Za tyto aktivity byl strýc uvězněn v pracovním trestaneckém táboře.