Zlatá labuť: V roli milé, ale přísné bytné září Regina Rázlová, která by si zasloužila mnohem větší prostor

Ve Zlaté labuti je Martinova babička Marie všem třem mladým podnájemnicím nejen přísnou bytnou, ale i rádkyní a zdravě ironickou přítelkyní, která už pochopila, o čem život je, ale s nadšením sleduje, jak se na svůj dospělý život Bára, Alena a Eva teprve připravují. Snaží se jim poradit, aby neudělaly moc hloupostí, protože v době, ve které žijí, by se neuvážený krok mohl snadno změnit v katastrofu. I přes pochopení, že děvčata si musí projít i přes špatná rozhodnutí, jim alespoň naznačuje, že situace mají i jiná řešení, která stojí za zvážení.

Herečka Regina Rázlová měla už od mládí herecký talent, ale v genech měla i stopy předků, kteří byli umělečtí řemeslníci, krajkáři, řezbáři nebo restaurátoři. Než se odvážně vydala do Prahy, aby vyplnila „nějakou přihlášku“ na DAMU, studovala na střední filmové škole, a to konkrétně obor organizace filmové výroby a produkce.

O studiu na vysoké umělecké škole moc informací neměla a svým příjezdem do Prahy, kde se u profesorů dožadovala přihlášky ke studiu, všechny pobavila. Na rozdíl od tří stovek vyděšených uchazečů, kteří se na zkoušky měsíce připravovali, „rázná“ Regina Rázlová si s tím hlavu nelámala. Na školu se dostala, protože byla typově zajímavá a označená jako rustikální typ. Energie měla na rozdávání.

Ještě během studií se z jejího otce stal ministr chemického průmyslu a poté i místopředseda české vlády. Osobně přijel v roce 1968 na DAMU, aby studenty ujistil, že vojska, která vtrhla do země, nás přijela osvobodit.

Je jasné, že tím Regině bezstarostná studentská léta skončila. Všichni ji začali brát jako protekční „papalášskou“ dcerku, která se nemusí snažit, a i přesto dostane role, jaké bude chtít, a také angažmá, kde bude chtít. A s tímto cejchem už si poradit neuměla.

Kromě divadla byla oblíbená i u filmařů, protože splňovala předpoklady pro role zhýčkaných a sebevědomých dívek, později rozmařilých a trochu záhadných žen. Velkou příležitost jí dal Dušan Klein v inscenaci Zatykač na královnu a o tři roky později v roce 1976 dostala další příležitost v seriálu 30 případů majora Zemana, kde se objevila ve třech epizodách.

Velmi mladá se stala odbornou asistentkou Jana Přeučila na DAMU a v osmadvaceti letech se stala pedagožkou, která vychovala řadu talentů.

Režim z Reginy Rázlové udělal prototyp socialistické ženy, která zvládne všechno. Sama po rozvodu vychovávala i dvě malé děti, hrála, točila, učila. A při tom všem vždy velice dobře vypadala. Úspěch se však neodpouští, a tak samozřejmě po revoluci se veškerá její práce smetla pod koberec, protože každá doba potřebuje viníky. Z Národního divadla sice nedostala padáka, ale přestala dostávat role. Přestaly chodit i nabídky z televize.

S odstupem času se však přece jen Rázlová dočkala alespoň uznání za své pedagogické kvality, které dokázala brilantně uplatnit. Svého postavení dokázala využít i k tomu, aby se svých studentů zastala, když bylo třeba.

Diváci však mohou i s odstupem let posoudit, jak to vlastně s tím talentem Rázlová měla. Připomenout si ji lze třeba v seriálech Panoptikum města pražského, Dynastie Nováků, Létající Čestmír a ve filmech Utrpení mladého Boháčka, Ikarův pád, Dívka s mušlí a Parta hic. Kromě seriálu Zlatá labuť má v současnosti Regina Rázlová i malou roli v seriálu ZOO, kde hraje matku Marie Roklové.

Její největší role ovšem nakonec přišla v dobách, kdy se vrhla na podnikání a firma Skloexport Group ovládla vývoz českého skla. V roce 1997 byla Rázlová vyšetřována pro podezření ze zneužívání informací v obchodním styku a poškozování věřitele. Kauza trvala deset let. Rázlová si zkusila i pobyt za mřížemi, ale nakonec soud rozhodl o její nevině. Herečka a podnikatelka si pak ještě vysoudila odškodné za průtahy ve vyšetřování.

Skoro rok ve vazbě se však podepsal na jejím zdraví a odešla do invalidního důchodu. Občas přijme menší roli, ale její zdravotní stav už jí neumožňuje žádné náročnější role.