Zapomenutý film Zlatý podraz o lásce a basketbalu: Příběh, který se odehrává ve stínu velkých dějin

Příběh generace, kterou změnila historie

Česká kinematografie se jen zřídka pouští do velkých historických příběhů, které spojují osobní drama s významnými událostmi 20. století. Film Zlatý podraz však právě na takovém konceptu staví. Režisér Radim Špaček se rozhodl vyprávět příběh, který propojuje sportovní vášeň, romantickou lásku i politické změny, jež zasáhly Evropu po druhé světové válce.

Snímek začíná v roce 1938 a postupně sleduje osudy mladých lidí, jejichž životy se odehrávají ve stínu velkých dějin. Divák se tak ocitá v době, kdy se svět mění a kdy i obyčejná rozhodnutí mohou mít dalekosáhlé následky. Právě tento historický rámec dává filmu nejen dramatickou sílu, ale také širší společenský přesah.

Osudová láska na pozadí basketbalu

V centru děje stojí příběh mladého právníka a talentovaného sportovce Franty, kterého ztvárnil Filip Březina. Jeho život se zásadně změní ve chvíli, kdy se během poválečného mistrovství Evropy v basketbalu v Ženevě setká s tajemnou tanečnicí Michelle. Postavu ženy, která utíká před politickým pronásledováním, ztvárnila Patrycja Volny.

Jejich vztah je plný emocí, ale také nejistoty. Michelle má za sebou dramatickou minulost a Franta se snaží skloubit osobní život s náročnou sportovní kariérou. Basketbal zde nefunguje jen jako kulisa, ale stává se symbolem svobody, soutěživosti i snahy překonat hranice, které v té době stále více určovala politika.

Právě sportovní prostředí přináší do filmu dynamiku a zároveň ukazuje, jak silně může být sport propojen s národní hrdostí a mezinárodními vztahy. Postupně se ale ukazuje, že nejen na hřišti, ale i v životě přichází momenty, kdy se pravidla náhle mění.

Trenér, funkcionář a střet dvou světů

Významnou roli ve filmu hrají také dvě výrazné postavy, které reprezentují odlišné pohledy na sport i společnost. Trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý) symbolizují střet ideálů a pragmatismu v době, kdy se sport postupně dostával pod silný politický vliv. Děj vrcholí v roce 1951, kdy se Evropa definitivně rozdělila železnou oponou. Postavy se ocitají v situaci, kdy musí volit mezi osobními sny a tlakem režimu. Film tak ukazuje, jak politická rozhodnutí dokážou zasáhnout i do života sportovců, kteří by jinak chtěli pouze soutěžit a uspět.

Vedle hlavních hrdinů se ve filmu objevuje i řada výrazných českých herců, mezi nimi například Alena Mihulová, kteří pomáhají dotvořit autentickou atmosféru poválečné doby.

Bylo to pro mě úžasné. Poprvé v životě jsem se setkala na natáčení s Honzou Hartlem, do kterého jsem se platonicky zahleděla už když mi bylo šestnáct. Nikdy dřív jsem ho neviděla osobně,

prozradila Alena Mihulová o svém filmovém manželovi.

Film, který bojoval o nominaci na Oscara

Zlatý podraz patří mezi projekty, které se snažily oslovit nejen domácí publikum, ale i zahraniční filmovou scénu. Snímek se dostal do finální trojice při hlasování akademiků o tom, který český film bude usilovat o nominaci na Oscara. Nakonec však zvítězil film Nabarvené ptáče.

Zajímavosti

·       Příběh o slavném týmu československých basketbalistů vychází ze skutečných událostí v letech 1939–1951.

·       Kožené míče, které jsou už dnes sportovní archiválií, si prý tvůrci nechali šít až v dalekém Kyrgyzstánu. 

·       Ve filmu ztvárnila Simona Lewandowská se Zdeňkem Piškulou zamilovaný pár. Ve skutečnosti spolu v té době opravdu tvořili pár.

·       Příběh trenéra Jaroslava Valenty je 100 % věrný realitě. Je to jediná postava, u které tvůrci zanechali původní jméno, a to z úcty k němu. Jaroslav Valenta byl tajemník YMCA a odbojář. 

·       Premiéry filmu se dožil jediný mistr Evropy z roku 1946, a to Ivo Mrázek, bývalý basketbalový hráč a trenér. V době premiéry filmu mu bylo 92 let. Patřil mezi nejvýznamnější basketbalové hráče Československa všech dob. Je zařazen na čestné listině zasloužilých mistrů sportu. Ve filmu ho hraje brněnský herec Jan Mansfeld. 

Drama o snech, které musely čelit realitě

Zlatý podraz není jen sportovní film ani klasické historické drama. Je to především příběh lidí, kteří chtěli žít naplno, milovat, soutěžit a uspět, ale jejich životy ovlivnila doba, kterou nemohli změnit. Film připomíná, že velké dějiny nejsou jen o politických rozhodnutích, ale především o lidech, jejich snech a odvaze jít za nimi i v nejtěžších časech.

Ve vysílání se film objeví 24.2. na ČT1 ve 22:15.