Nacisté chtěli ukrást největší poklady lidstva. Statečný železničář jim vystavil stopku v napínavém souboji o čas

Děj se odehrává ve Francii v roce 1944, v posledních dnech před stažením nacistů. Paul Scofield hraje kultivovaného nacistického plukovníka a milovníka umění Franze von Waldheima, který je považovaný ve svém oboru za kapacitu, a proto se dostal k ochraně muzea před poškozením nebo drancováním během okupace. Nyní, při plánovaném odchodu, stojí sám před úkolem vyplenit muzeum a přivést sbírku vlakem do Berlína.

Vzácné obrazy Pabla Picassa, Pierra-Augusta Renoira, Paula Gauguina a řady dalších malířů se mají odvézt do Německa. Když se armády spojenců přiblíží k Paříži, jsou pod jeho dohledem tato umělecká díla naložena v bednách do vlaku. Ten má nakonec řídit zaměstnanec železniční společnosti, inženýr Paul Labiche (Burt Lancaster), který se však proti Němcům spojí s členy tajného francouzského odboje.

Jejich souboj důvtipu, založený na skutečném příběhu, pohání ústřední akci celého filmu Vlak. Labiche a další odpůrci války se pokoušejí o řadu triků, aby zabránili postupu vlaku. Ten nejodvážnější je založený na nápadu, který by skutečné vlak zastavil. To, co pak následuje, je nelítostná bitva vůle na obou stranách.

Plukovník von Waldheim se snaží dostat své válečně „trofeje“ domů do Německa za každou cenu, stejně tak Labiche dělá všechno pro to, aby vlak nikdy nepřekročil francouzské hranice.

Pečlivá autenticita filmu je umocněna výhradním použitím francouzských natáčecích míst a skutečných vlaků. Žádné miniatury a modely se do filmu nedostaly. Bylo použito mnoho kamer, aby se záběry nemusely často opakovat.

Zajímavosti

Burt Lancaster se na svou roli pečlivě připravoval. Krom toho, že se naučil ovládat lokomotivu, prošel též dílenskou průpravou, aby pochopil fungování parního stroje. Rovněž musel získat i opravárenskou zručnost, a to kvůli scéně s opravou poškozené mašiny. Všechny kaskadérské kousky si herec natočil sám.

Burt Lancaster si vzal během natáčení volný den a vyrazil na golf, kde si podvrtl kotník a kulhal. Režisér John Frankenheimer nechtěl žádné prostoje v natáčení, a tak Lancasterovu postavu ve filmu nechal postřelit do nohy, aby bylo kulhání součástí děje.

Burt Lancaster si zahrál hned 7x ve filmech, které jsou uložené v Kongresové knihovně jako významný kulturní odkaz pro další generace.

Burt Lancaster odmítl v roce 1959 milion dolarů za roli v remake filmu Ben Hur. Kdyby roli přijal, byl by prvním hercem s tak vysokým honorářem. Toto prvenství nakonec čekalo na Marlona Branda v jiné roli. Ve filmu Ben Hur, který získal 11 Oscarů, ho nahradil Charlton Heston, který si odnesl Oscara za hlavní mužskou roli. V sedmdesátých letech odmítl i roli Harryho Callahana, která přinesla slávu Clintu Eastwoodovi.

K vidění 23. 11. na ČT2.