Celé Československo ronilo slzy: Zahrál si Smrťáka a nakonec s kosou zamával i sám nad sebou přímo před kamerou

Kdo byl Václav Lohniský?

Budoucí šplhoun Hujer se narodil v roce 1920 v Holicích nedaleko Pardubic. V mládí začal sice studovat teologii, brzy ale změnil obor. Táhlo jej to k herectví, a kněžský kolárek tak nikdy nenavlékl. Namísto toho vystudoval pražskou konzervatoř, konkrétně herectví i režii.

Ve čtyřicátých a padesátých letech působil v několik divadlech v Praze, Ostravě i Plzni. Do historie se ale zapsal především díky filmu. V něm dostával jen malé vedlejší role, dokázal je ale díky svému osobitému ztvárnění natolik zvýraznit, že se z nich staly role ikonické.

Václav Lohniský ve filmu

Prvním filmem Václava Lohniského byl propagandistický snímek Případ Dr. Kováře z roku 1949, který dnes již naštěstí upadl v zapomnění. Postupně se ale začal Václav Lohniský objevovat i ve filmech, které jsou dodnes považovány za umělecky hodnotné. V padesátých letech si zahrál např. v klasice Florenc 13:30 nebo filmech Tři přání či Dnes naposled. V roce 1959 si potom „střihnul“ roli, která se stala první z těch, které lze označit za doslova ikonické.

V pohádce Dařbuján a Pandrhola obsadil hlavní roli Jiří Sovák, v jedné z vedlejších potom exceloval Václav Lohniský. Šlo samozřejmě o roli Smrťáka. Naplno v ní nechal rozehrát své jedinečné charisma a diváci si film dodnes spojují především s ním, byť i Jiří Sovák podal skvělý výkon.

Jeho filmografie se začala utěšeně rozrůstat a přibyly do ní takové skvosty jako Vyšší princip, Strach nebo Kdyby tisíc klarinetů. V posledně jmenovaném snímku si dokonce zahrál i se svojí dcerou Michaelou. Když mluvíme o Lohniského rodině: byl ženatý s herečkou Zorou Jirákou, ale v době, kdyby bylo dceři šest let, se rozvedli a Jiráková si vzala dalšího slavného herce, Václava Větrovce. Václav Lohniský se již znovu neoženil. Ale zpět k filmu.

Další dokonalý herecký výkon ztvárnil v dramatu Kladivo na čarodějnice, kde si zahrál roli fanatického mnicha. Právě jeho výstupy byly pro mnohé těmi vůbec nejatmosféričtějšími z celého filmu. Tímto způsobem bychom mohli pokračovat dále. V seznamu filmů, v nichž si zahrál, se střídají klasická díla s těmi podprůměrnými. Jedno je ale spojuje. Václav Lohniský ztvárňoval malé role. Ve filmu si zahrál jedinou hlavní roli, kterou byl major Cibulka v dramatu Zářijové noci z roku 1956. Bez ohledu na to ale ke každé roli přistupoval jako dokonalý profesionál.

Sedmdesátá léta a předčasná smrt

Období sedmdesátých let máme potom spojené s komediálními rolemi ve filmech Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Marečku, podejte mi pero!. Kromě nich se mihnul i ve filmech Láska mezi kapkami deště, Adéla ještě nevečeřela, Dým bramborové natě nebo Honza málem králem.

V té době se ale Václav Lohniský začal potýkat se zdravotními problémy. Prodělal dva infarkty a lze jen odhadovat, do jaké míry souvisely s jeho prudkou a výbušnou povahou. Radoslav Brzobohatý jej popsal jako profesionála a mistra svého řemesla, přesto však lidsky rozporuplnou osobnost. Při natáčení pro něj bylo typické i to, že se v záběrech nechával jen minimálně zastupovat. I to přispělo k jeho nešťastnému konci. V roce 1980 se natáčel film Krakonoš a lyžníci, přičemž Lohniský měl vystoupat spolu s pomocným režisérem Zdeňkem Troškou na vrchol kopce a sjet z něj na lyžích. Vzhledem k jeho dvěma infarktům mu byl nabídnut zástup, který však odmítl. Během výstupu s lyžemi na ramenou jej však postihl infarkt třetí, který se mu stal osudným. Václav Lohniský zemřel ve věku nedožitých 60 let.