Tři oříšky pro Popelku: Střípky z natáčení slavné pohádky

Tři oříšky pro Popelku: Střípky z natáčení slavné pohádky
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Pohádka světového významu, která se každý rok objevuje nejen na našich obrazovkách, ale kromě těch německých dokonce i v severských zemích nebo na obrazovkách ve Spojených arabských emirátech.

V roce 1972 dostal Václav Vorlíček k realizaci scénář dramaturgyně Československé televize Bohumily Zelenkové podle pohádek Boženy Němcové “O Popelce” a “O třech sestrách”. Avšak Zelenková pouze zaštítila svým jménem scénáristu Markéty Lazarové Františka Pavlíčka, který měl vážné problémy s tehdejším politickým režimem. 

Pohádka Tři oříšky pro Popelku je jedním z nejdražších domácích filmů všech dob. Film měl velkorysý rozpočet podpořený východoněmeckou firmou Deffa, která tenkrát investovala milion marek, tedy v přepočtu na tehdejší kurz zhruba čtyři miliony československých korun. A tak si pohádka mohla dovolit velkorysé výpravy, velké množství natáčecích lokací, komparsistů a množství krásných dobových kostýmů. 

Natáčelo se v berlínských ateliérech na nádherném zámku Moritzburg a na hradě Švihov u Klatov. Německé vedení navrhovalo, aby se natáčelo v průběhu celého roku od podzimu do jara. To Vorlíček razantně odmítl. Natáčet se tak muselo i přes velké mrazy. Na některé scény byla potřeba umělého sněhu, jehož dodávku řešila česká i německá strana různým způsobem. Zatímco Čechům stačil drcený polystyren, Němci zajistili páchnoucí sníh z rybích konzerváren. 

Nepříznivé počasí se silným nárazovým větrem velmi znepříjemňovalo natáčení. Při natáčení na Šumavě neměli štáb ani herci žádný prostor k odpočinku, jediným jejich útočištěm byl autobus. Jen si při sledování pohádky povšimněte, jak se Libuše Šafránková v šatech z lehkého tylu a Pavel Trávníček v plesovém kostýmu při cválání zimní krajinou třesou zimou.

Velký mráz při natáčení zasáhl nejen herce, ale i sedmnáctiletého koně Ibrahima, filmového Juráška, který během vyjížděk prochladl. Kašel ho trápil po celý zbytek života, dožil se 22 let.

Vypořádat se tvůrci pohádky museli i s neposlušnými loveckými psy. Zato vyhladovělí holoubci se po vysypání hromádky vždy vrhli ukázněně na stejné místo. Nejlepší herečkou však byla sova Rozárka, zapůjčená z německého cirkusu, mrkla vždy přesně v pravou chvíli, úplně jako by panu režisérovi četla myšlenky.

Tuto tradiční českou pohádku můžete sledovat na Štědrý den na ČT1 ve 20:30h.