Sympatickou herečku po boku Karla Högera nejspíš ani nepoznáte

Vstřícnost matky jí dala základ k rozvoji talentu

Ochotná maminka vodila dceru na hodiny tance a klavíru a snažila se jí dopřát vzdělání i v době okupace, což nebylo snadné. Konzervatoř dokončila až po válce v Brně.

První zkušenosti a výhoda znalosti němčiny

První profesní zkušenosti získala Zdenka Procházková mimo Prahu, jak to bývalo u herců běžné. Na zkušenou odešla do svého prvního angažmá do Opavy a teprve po návratu do Prahy se stala členkou Divadla ABC a později měla angažmá v Městských divadlech pražských.

Elegance, kultivovaný projev a osobní kouzlo jí pomohlo získat místo konferenciérky v Laterně Magice. S tímto projektem se dostala na Expo 58 v Bruselu, a měla tak šanci se ukázat i zahraničnímu publiku. Perfektní znalost němčiny se jí hodila hlavně v pozdějších letech, kdy se prosadila v Německu a v Rakousku. Ve Vídni hostovala v prestižním divadle Burgtheatr a nakonec své zkušenosti předávala na vysoké umělecké škole v Düsseldorfu další generaci talentovaných umělců.

Československá filmografie a úspěch v rozhlasovém herectví

Kvůli mnohaletému pobytu v zahraničí je její tvorba v československém filmu skromnější. Vidět ji můžete třeba ve snímcích Mrtvý mezi živými (1946), Týden v tichém domě (1947) a Daleká cesta (1948). Zdenka Procházková byla také uznávaná pro svou práci v rozhlasovém vysílání. Za rozhlasové herectví obdržela v roce 2019 Cenu Thálie.

Poslední malou roli si zahrála v roce 2019 v komedii Poslední aristokratka a tři roky předtím ztvárnila Lídu Baarovou v seniorském věku ve stejnojmenném filmu.

Dlouholetý partner Karel Höger

V téměř 90 letech si Zdenka Procházková v jednom rozhovoru povzdechla, když dostala otázku na svého prvního manžela Karla Högera, se kterým žila skoro 17 let. Pro ni jako umělkyni nebylo snadné, že jí pořád všichni brali jako přítelkyni a později manželku slavného herce. Teprve v zahraničí se jí podařilo vystoupit z jeho stínu a vystupovat sama za sebe.

O soužití Procházkové a Högera se šeptalo ledacos. Na veřejnosti vytvářeli dojem stabilního a spokojeného páru, ale pravdou bylo, že s věrností si asi ani jeden těžkou hlavu nedělal. Občas se vynořily spekulace, že Zdenka Procházková je ráda ve společnosti svých hereckých kolegů a mezi její důvěrné přátele patřil třeba i herec Svatopluk Beneš. Možná to byla jen reakce na příliš velký zájem fanynek, který neustále obklopoval jejího manžela. A Karel Höger nezůstával k jejich zájmu chladným. Časté aférky tak manželství přivedly ke krachu.

Manželství s cizincem

Podruhé se Procházková provdala za rakouského občana, získala rakouské občanství a otevřela se jí cesta k nové kariéře. Jenže ani toto manželství nebylo dokonalé a stejně jako to první zůstalo bez dětí.

Mezi Prahou a Vídní

Právě samota nakonec herečku dostihla. Dokud jí to zdravotní stav dovolil, cestovala mezi Českem a Rakouskem, sama dokonce i přes pokročilý věk řídila, používala počítač a snažila se držet krok s dobou. Sama si dělala legraci z toho, že už na tomto světě přesluhuje. Nakonec zemřela opuštěná ve věku 95 let. Zdravotní problémy jí poslední roky života neulehčily. Na konci života si chtěla zahrát nějakou malou roli, ale nikdo ji nevyslyšel. Fatální pro ni byl zápal plic, ze kterého už ji ani péče lékařů nedostala. Její životní příběh je připomínkou, že i za úspěchy a slávou se může skrývat osobní bolest a samota.