Panna a netvor: V ponuré pohádce Studénková nemusela zděšení ani předstírat a na Harapesovi hořel kostým

Panna a netvor: V ponuré pohádce Studénková nemusela zděšení ani předstírat a na Harapesovi hořel kostým
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
V roce 1978 měl režisér Juraj Herz zřejmě temné tvůrčí období a na jeho tvorbě je to znát. Původně chtěl natočit romantickou podívanou pro celou rodinu. Na poslední chvíli však změnil plány. Růžově naivní svět pohádek pro něj nebyl až tak atraktivní, a tak skočil do hororu.

Příběh vychází z pohádkového příběhu Františka Hrubína o krásce a netvorovi, ale Hrubín rozhodně trošku opisoval. Děj pohádky má kořeny v daleké historii a poprvé se objevil v roce 1740 v literární tvorbě francouzské spisovatelky románů Gabrielle-Suzanne de Villeneuve.

Hrdinkou vyprávění je Julie, krásná dcera zchudlého kupce, která v zámku uprostřed hlubokých lesů prožívá hrůzný i láskyplný vztah s tajemným monstrem. Přestože z podivného hostitele stiženého kletbou se posléze vyklube krásný princ, patří netvor k hlavním atrakcím poetického vyprávění. Herz zavrhl klasickou „lví“ stylizaci a vytvořil ptačí monstrum, jehož nelidským, dravčím pohybům dodává na přesvědčivosti hlavní představitel – tanečník Vlastimil Harapes.

Vlastimil Harapes, zdroj: Pavel Gwužď / Nextfoto

Do role krásky s poetickým jménem režisér obsadil Zdenu Studénkovou. Bylo jí 23 let. Její dvě starší sestry si zahrály Jana Brejchová a Zuzana Kocúriková. Vlastimil Harapes už s Herzem spolupracoval na filmu Den pro mou lásku, a tak už o pohádce věděl. Zaujalo ho, že bude téměř celý film v masce, ve které by ho nepoznala ani vlastní babička.

Film se točil v ateliérech na Barrandově a málokdo by si všiml, že to byly stejné kulisy, co se objevily i v další strašidelné pohádce Deváté srdce. Natáčení obou projektů se prolínalo, a tak se i stalo, že v jeden den Herz režíroval dopoledne jednu pohádku a odpoledne druhou. Stihl to za 90 dní.

Kulisy byly poměrné nákladné, a proto dostal režisér nařízeno, že je musí využít alespoň ve dvou projektech. Náročné natáčení se zvládlo, ale strašně dlouho se muselo čekat na hudbu. Tu skládal pro obě pohádky Petr Hapka a dal si na čas. Juraj Herz byl tak vynervovaný, že dostal infarkt.

Čekání se vyplatilo a filmová hudba k hororové pohádce je nádherná a trochu mírní ponurost prostředí.

Točilo se také na statku ve Spáleném Mlýně, kde Julie žila, než odešla na zámek. Na stejném statku se natáčel seriál Byli jednou dva písaři. Točilo se také v zámecké zahradě v Mnichově Hradišti a v několika lokalitách v Praze.

Zdena Studénková nemusela zděšení předstírat. Maska netvora byla opravdu děsivá a budí respekt i v době počítačových triků. Harapes trávil před natáčením dvě hodiny v maskérně, kde musel protrpět nalepování peří na tvář. Když byl v masce, nemohl ani jíst, a tak ho asistentky krmily dlouhou vidličkou přes obrovský zobák.

Netvor měl ze zoufalství svůj palác podpálit a během natáčení se oheň trochu vymkl kontrole. Harapesovi začal na těle hořet i kostým z peří, navíc vzadu, takže ještě hodnou chvíli ani netušil, proč je mu tak teplo. Pohotový štáb se na něj vrhl a uhasil ho včas.

Ani natáčení na koni nebylo snadné. Kůň, který viděl hromadu peří, zobák a orlí drápy, se splašil a začal i s hercem prchat. Ten se v zoufalství zachytil za větev stromu, odkud ho vysvobodili filmaři.

Hlasy obou hlavních představitelů byly ve studiu přemluveny Taťjánou Medveckou a Jiřím Zahajským.

Epický příběh si můžete připomenout na Voyo.

Zdroje článku: