Návrat do slavného špitálu: Jak vznikalo pokračování Nemocnice na kraji města a proč chyběl doktor Cvach

Legendární seriál Nemocnice na kraji města byl ve své době fenoménem a pamětníkům se vybaví nejen jména lékařů, ale také jejich hlášky, vztahy a osobní dramata. Seriál Jaroslava Dietla a režiséra Jaroslava Dudka se poprvé objevil na obrazovkách v roce 1978 a velmi rychle se stal televizním fenoménem. Diváci si oblíbili primáře Sovu, doktora Blažeje, Alžbětu Čeňkovou, doktora Štrosmajera i řadu dalších postav natolik, že si pokračování doslova vyžádali. A když se po dvaceti letech nemocnice znovu otevřela, usedly k obrazovkám více než čtyři miliony lidí.

Teď se do ní mohou diváci vrátit znovu. Televize Seznam od října 2026 oprášila právě třináctidílné Nové osudy z roku 2008, které zařadila do nedělního večerního programu. První dva díly odvysílala 4. října a další epizody následují v dalších týdnech.

Návrat, na který si všichni dávali pozor

Nové osudy vznikaly v době, kdy už bylo jasné, že navazovat na slavný seriál nebude vůbec jednoduché. Předchozí pokračování Nemocnice na kraji města po dvaceti letech sice přilákalo mimořádné množství diváků, ale kritika i část publika mu vyčítaly, že se příliš vzdálilo původnímu nemocničnímu prostředí.

První díl pokračování z let 2003 a 2004 viděly přibližně čtyři miliony lidí a celá série měla v průměru kolem 3,3 milionu dospělých diváků. Šlo o mimořádný televizní úspěch. Jenže právě tento obrovský zájem zároveň vytvořil pro další pokračování téměř nesplnitelný úkol. Diváci totiž nechtěli pouze známá jména. Chtěli znovu dostat Nemocnici, jakou si pamatovali.

Scenáristka dostala neobvykle volné ruce

Autorkou Nových osudů se stala Lucie Konášová. A sama později popsala, jak se k jednomu z nejsledovanějších českých seriálových dědictví vůbec dostala. Producent podle jejích slov hledal ženskou autorku, která by příběhu dala výraznější ženský pohled, posílila ženské postavy a především vrátila děj zpátky do nemocnice.

To poslední nebyla náhoda. Předchozí pokračování se podle producenta více odehrávalo v rodinném prostředí a bylo také podstatně vážnější. Konášová proto dostala za úkol přidat nemocnici, ženské hrdinky a také trochu humoru. Jinak ale překvapivě velkou volnost. Sama později mluvila o mimořádné autorské svobodě, včetně možnosti rozhodnout, které původní postavy ponechá a koho naopak přivede úplně nového.

Výsledkem byl třináctidílný seriál, ve kterém se vedle Elišky Balzerové, Josefa Abrháma, Jany Štěpánkové, Tomáše Töpfera nebo Hany Maciuchové objevila nová generace. Přichází Richard Krajčo jako ortoped Kryštof Pavelka, Vilma Cibulková jako rázná doktorka Marie Hudcová přezdívaná Bloody Mary, Martin Preiss, Kamil Halbich a další.

Krajčo nebyl jediný, kdo musel „na medicínu“

Překvapivou součástí přípravy herců nebylo jen nastudování textu. Režisér Viktor Polesný chtěl, aby nemocniční prostředí nepůsobilo jako kulisa, kde si herci pouze oblékli bílé pláště.

Saša Rašilov, který hrál Arnošta Blažeje mladšího, později vzpomínal, že herci kvůli seriálu navštěvovali Ústřední vojenskou nemocnici v Praze a někteří přihlíželi skutečným ortopedickým operacím. Polesný měl podle Rašilova zájem o autenticitu a nechtěl, aby herci při práci na operačním sále působili jako lidé, kteří se v nemocnici ocitli poprvé v životě.

Rašilov dokonce prozradil jednu pozoruhodnou drobnost. Některé záběry operací, které diváci v seriálu viděli, byly skutečné. A při detailních záběrech rukou mu pomáhal tehdy mladý lékař Ladislav Hospodár. Kamera tak mohla vytvořit iluzi, že operuje přímo herec.

Natáčení ostatně nebyla žádná malá televizní výprava. Štáb strávil prací zhruba 150 natáčecích dnů, z toho kolem dvaceti v noci, a vystřídal přibližně osmdesát lokací. Točilo se například v Praze, Žatci, Příbrami, Českém Krumlově, v Českém ráji nebo u Slapské přehrady. Část nemocničních scén vznikala přímo v Ústřední vojenské nemocnici, část v ateliérech na Kavčích horách.

Jeden z největších problémů přišel ještě před první klapkou

Tvůrci přitom museli řešit i bolestnou skutečnost. Některé tváře původní Nemocnice už jednoduše nebylo možné vrátit.

Doktor Cvach, jeden z nejslavnějších seriálových záporáků, se měl v Nových osudech původně objevit. Josef Vinklář měl mít dokonce několik natáčecích dnů. Jenže jeho zdravotní stav se zhoršil a plánované scény nakonec nenatočil. Lucie Konášová tehdy vysvětlovala, že pokaždé, když se blížil termín natáčení, jeho zdravotní stav mu práci nedovolil.

Abrhám věděl, že Blažej už nemůže být stejný

Josef Abrhám se do role Arnošta Blažeje vrátil po desítkách let. Jeho postava už samozřejmě nebyla mužem, kterého diváci znali z původního seriálu. Stárnutí se mělo projevit nejen v ději, ale i v samotném způsobu, jakým herec Blažeje hraje.

Abrhám tehdy řekl pozoruhodnou věc. S Blažejem prošel velkým časovým obloukem a tentokrát se s ním snažil důstojně stárnout. Zároveň si uvědomoval určitou past podobných návratů. Jakmile se herec jednou výrazně spojí s ikonickou postavou, diváci už mu ji jen velmi těžko „odpářou“.

To byla ostatně jedna z největších výzev Nových osudů. Nestačilo vrátit Abrháma, Balzerovou nebo Štěpánkovou. Museli přesvědčit diváky, že jejich hrdinové mají co říct i po dalších letech.

A tentokrát se tvůrci rozhodli dát výraznější prostor právě Alžbětě Čeňkové. Producent Borek Severa ji dokonce popisoval jako jakousi pokračovatelku primáře Sovy. Z původně mladé lékařky se mezitím stala zkušená primářka, která v nemocnici strávila více než čtvrt století.

Jenže divácký návrat už tak slavný nebyl

Když Nové osudy v září 2008 skutečně odstartovaly, ukázalo se, že nostalgie funguje, ale už ne v původní síle.

První díl si nenechalo ujít 1,496 milionu diváků starších patnácti let, což představovalo 17,2 procenta dospělé populace a 42,89 procenta diváků, kteří v danou chvíli sledovali televizi. Na dnešní poměry by šlo o velmi slušný výsledek. Jenže ve srovnání s tím, co dokázala původní Nemocnice, byl rozdíl obrovský.

To ale neznamenalo propadák. Nová série dokázala značku znovu vrátit do nemocničního prostředí a představila postavy, které si část diváků oblíbila. A především ukázala, že slavný seriál může fungovat i bez několika jeho největších legend.

Když tedy Televize Seznam v říjnu 2026 seriál znovu vytáhla z televizního archivu, nevrací nostalgickou vzpomínku. Vrací se k poslednímu pokusu pokračovat v příběhu, který kdysi dokázal přimět miliony Čechů, aby ve stejný večer odložili všechno ostatní a usedli k obrazovce. Původní Nemocnici už žádné pokračování nepřekonalo. Nové osudy ale stojí za připomenutí.