Zpěvák Julian Záhorovský si pořídil krásné bydlení. Vyměnil pražské tempo za rodinný dvojdomek u maminky za rohem

Julian se postupně stal nejen muzikantem, ale i respektovaným profesionálem v oblasti komunikace. Přestože ho lidé stále poznávají jako toho „kluka ze soutěže“, jeho priority se za dvě dekády zásadně posunuly. Od divokých večírků a pražských podnájmů se přesunul k zahradě, rodinnému domu a manuální práci, která ho naplňuje stejnou měrou jako skládání nových písní.

Od SuperStar k vlastní hudební cestě

Julian pochází z Pardubic a právě tam se začal psát jeho příběh. Účast v první SuperStar mu otevřela dveře do světa hudby, kde se neztratil ani po odeznění televizní slávy. Na kontě má pět alb, z toho tři s kapelou a dvě sólová. Debutová deska Obraz J. Z. z roku 2005 dokonce získala zlatou desku, což se povede jen málokomu.

Hudební stopu zanechal i ve filmu. Podílel se na písních a spolupracoval například na hudbě k snímku Po čem muži touží 2. Jako autor se podepsal i pod známý hit Umřu s tebou, který nazpívala Lucie Vondráčková. Posledním albem Nebojme se být veselí z roku 2022 dal jasně najevo, že hudba pro něj zůstává srdeční záležitostí, nikoli povinností.

Praha splnila sen, Pardubice nabídly klid

Životní dráha ho po soutěži zavedla do Prahy. Studium, práce i hudba znamenaly stěhování a několik podnájmů, až se s partnerkou Terezou usadili v Řepích. Hlavní město nabídlo zkušenosti, kontakty i tempo, které mladému muzikantovi vyhovovalo. Postupem času se však priority začaly měnit.

Touha po klidu, prostoru a zázemí pro rodinu začala převažovat nad výhodami městského života. Myšlenka návratu do rodných Pardubic dozrála v momentě, kdy se Julian dozvěděl radostnou novinu o příchodu potomka. Sen o domě se zahradou dostal konkrétní obrysy a hledání nového domova nabralo rychlý spád.

Rodinný dům, kde se stále něco tvoří

Štěstí stálo na Julianově straně. Hned první dům, který v Pardubicích navštívil, se stal trefou do černého. Dvojdomek se zahradou nabídl dostatek soukromí, příjemné sousedy i praktický bonus v podobě blízkosti maminky a babičky. Rodinné hlídání i domácí kuchyně tak mají doslova za rohem.

Dům působí nově, svěže a zatím ještě trochu pracovně. Vrtačka tu není cizím hostem, protože Julian si řadu věcí upravuje vlastníma rukama. Interiér směřuje k přírodním barvám s akcentem tmavého dřeva, dominantou je obývací pokoj s francouzským oknem vedoucím na zahradu. Sedačka pod schody i panel za televizí vznikaly často metodou pokus–omyl, ovšem s viditelným nadšením.

Malé radosti, velké plány a lidský humor

Podkroví ukrývá koupelnu a tři pokoje. Pracovna je Julianovým útočištěm, kde kraluje starý pracovní stůl z dob studií. Sentiment zde vítězí nad moderními trendy. Hostinský pokoj má do budoucna jasný plán stát se dětským královstvím a ložnice rodičů už dnes sdílí prostor s postýlkou jejich syna.

Zahrada nabízí další kapitolu snění. Bazén, zahradní domek proměněný v pánský klub a letní večery plné pohody. Julian s nadsázkou rád glosuje i tradiční role v domácnosti, humor mu rozhodně nechybí. Celý dům tak nepůsobí jako sterilní katalog, ale jako živý prostor plný příběhů. Právě to dělá z jeho bydlení místo, kde se dobře žije. Bez přehnané okázalosti, zato s lidskostí a radostí z maličkostí.