Tohle byla ta jediná a pravá vánoční pohádka za komárů

Tohle byla ta jediná a pravá vánoční pohádka za komárů

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zatímco Tři oříšky pro Popelku mají své pevné místo ve vánočním programu, ruská pohádka Mrazík se stala doslova kulturním fenoménem. Proč právě tento film, natočený v sovětském Rusku, si Češi tak zamilovali?
Obsah článku
  1. Pod povrchem veselé pohádky
  2. Nesmrtelné hlášky a fenomén jménem Mrazík
  3. Od sibiřských plání až na české obrazovky
  4. Příběh, který u nás také zlidověl
  5. Český dabing jako národní poklad
  6. Vánoce bez Mrazíka? Jako kdyby nebyly!

Pod povrchem veselé pohádky

Zatímco Mrazíka dnes vnímáme jako nevinnou pohádku bez ideologického podtextu, postava dědy Mrazíka byla v 50. letech součástí pokusu komunistické propagandy nahradit tradiční vánoční postavy. V roce 1952 dokonce vystoupil tehdejší československý premiér Antonín Zápotocký s projevem, v němž dětem tvrdil, že:

Ježíšek vyrostl a zestárl, narostly mu vousy a stal se z něho Děda Mráz.

Tento pokus o „sovětizaci“ Vánoc však naštěstí u českých dětí zcela pohořel a tradice Ježíška tedy přežila celou komunistickou éru až do dneška.

Nesmrtelné hlášky a fenomén jménem Mrazík

Film se stal zdrojem nespočtu populárních hlášek, které zlidověly. Mrazík je jedním z nejčastěji reprízovaných filmů v českých televizích. Vysílá se pravidelně o Vánocích už více než 50 let, čímž se stal nedílnou součástí české vánoční tradice. Podle jeho oblíbenosti a kulturního dopadu dokonce vznikla i divadelní adaptace.

Od sibiřských plání až na české obrazovky

Kdo by neznal příběh hodné a pracovité Nastěnky a zpočátku namyšleného Ivana, kteří musí překonat nejrůznější překážky, než najdou společné štěstí? Sovětská populární pohádka Mrazík (v originále Морозко/Morozko) z roku 1964 patří mezi nejznámější a nejoblíbenější filmy vysílané během vánočních svátků v Česku i na Slovensku.

Film režíroval Alexandr Arturovič Rou, který se specializoval především na pohádky. Co je zajímavé – režisér měl irského otce a řeckou matku, což možná vysvětluje jeho jedinečný přístup k ruským pohádkovým motivům. Scénář napsal významný dramatik Nikolaj Robertovič Erdman, jehož životní příběh má daleko k pohádce – ve 30. letech strávil několik let ve vyhnanství a jeho bratr byl během stalinských represí popraven!

Příběh, který u nás také zlidověl

Film byl natočen v Gorkého filmovém studiu, které se specializovalo na dětské a mládežnické filmy. Zajímavostí je, že v roce 1966 byl uveden v USA pod názvem Jack Frost s anglickým dabingem a byl dokonce parodován v americkém televizním seriálu Mystery Science Theater 3000.

Český dabing jako národní poklad

Velkou zásluhu na popularitě filmu v Česku má skvostný dabing, a především veršovaný překlad K. M. Wallö. Zatímco v ruském originále pohádka ve verších není, český překlad dal filmu zcela nový rozměr. Nastěnku namluvila Eva Klepáčová, Ivánka Josef Zíma, Mrazíka Otomar Korbelář a kultovní Babu Jagu František Filipovský.

Vánoce bez Mrazíka? Jako kdyby nebyly!

Jde o příklad, jak se původně „importovaná“ pohádka z ciziny stala součástí národní identity a přežila i pád režimu, který ji původně propagoval. Film Mrazík není jen nostalgickou vzpomínkou na minulost, ale skutečným kulturním fenoménem, který přežil politické změny a stal se mezigeneračním pojítkem. To, co možná začalo jako pokus o sovětskou kulturní propagandu, se paradoxně přeměnilo v autentickou českou vánoční tradici, která přetrvává dodnes.

Mrazík působil na české publikum jako malebně naivní pohádka z exotického Ruska, což z něj udělalo fenomén své doby. Dnes ho sledujeme už bez těchto politických podtextů, čistě pro jeho pohádkovou krásu a kouzlo.

Ať už máte k tomuto filmu jakýkoliv vztah, jedno je jisté – Mrazík se stal symbolem českých Vánoc stejně jako stromeček, kapr nebo koledy. A to je vlastně malý zázrak, kterému by se možná divili i samotní tvůrci filmu.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroj článku: