Milan Kňažko z Ulice: Po sametové revoluci se málem stal prezidentem Československa
Duší umělec, srdcem politik
Postavu Karla Stránského si pravděpodobně vybaví spíše skalní fanoušci seriálu, ačkoli v době své nejrozsáhlejší dějové linky byla pro mnohé „profláklejší“ postavy velmi důležitá. Role Milana Kňažka v Ulici nebyla zrovna jednoduchým charakterem, neboť na první pohled záporný antihrdina, který jakožto vysoce postavený politik dokázal nasměrovat věci tam, kam potřeboval, se ve výsledku snažil zajistit komfort těm, které měl rád.
Jeho synové Štěpán a Marek Stránští, kteří byli svého času těmi nejzásadnějšími mužskými postavami, vztah ke svému otci v průběhu času měnili. Ze své kariéry na ministerstvu totiž Karel Stránský těžil, co to šlo, a mnohdy to překročilo pomyslné hranice. A politická angažovanost se Milana Kňažka drží po několik desetiletí i v reálu, tam je však jeho jednání mnohem sympatičtější.
Ačkoli je představitel seriálového Karla Stránského každým coulem umělec, který své publikum a diváky rád baví, jeho odhodlání v politickém boji za demokracii bylo vždy úctyhodné. Když se ke konci roku 1989, kdy proběhla jedna z nejzásadnějších revolucí na našem území, sestavovala nová vláda tehdejšího Československa, Milan Kňažko byl jednou z možností na post samotného prezidenta, a to zejména díky postoji pánů Jičínského a Rychetského.
To se mu ostatně podařilo i v budoucích letech, kdy neměl daleko od toho, aby se stal hlavou Slovenské republiky. Během svého politického působení u našich sousedů stihl vystřídat post předsedy vlády, ministra zahraničních věcí či ministra kultury.
Ze skromného dětství do vlastního luxusu
Jeho životní cesta do řad nejvyšších státních politických funkcionářů ovšem byla klikatá, a to už od samotného počátku. Kdo si myslí, že Milan Kňažko měl od mala na růžích ustláno, velmi se mýlí. Jak sám uvedl v rozhovoru pro stanici Proglas, na svá mladá léta vzpomíná rád, avšak s velkým respektem k okolnostem i k tomu, kde je teď.
Jako dítě žil představitel Karla Stránského se svou babičkou a dědou v obyčejné chalupě ze starých dobrých hliněných základů, které byly na střeše pokryty slámou. O to víc je zajímavé pozorovat, kam se vlastní pílí vypracoval. Svůj svět dospělého si díky pracovitosti dokázal zařídit ku svému maximálnímu komfortu. Dnes tak může říct, že má svou vlastní vilu. I v ráji však bývají mračna, a tak se v nedávné době musel Milan Kňažko potýkat s ohrožením svého majetku, který se rozhodl legálně bránit drženou střelnou zbraní.
Ačkoli zloděje zasáhl, žádnou větší újmu na zdraví mu nezpůsobil. Pachatel byl stíhán a následně potrestán za trestný čin krádeže. Samotný soud jej velmi vyčerpával a podepsalo se to na hercově zdraví, jež v době koronakrize prošlo pořádnou zatěžkávací zkouškou, kterou tento všestranný člověk prošel.
Zdroje: