Zajímavosti o komedii Piti Piti Pa: 2 verze pohádky na dobrou noc a Louis de Funès v roli chůvy

Jedno dítě, druhé dítě a pořádná nálož legrace

Proslulý manažer a taneční mistr Evans sklízí se svou talentovanou dívčí skupinou jeden úspěch za druhým. Každému povedenému vystoupení však předchází ukrutná dřina, odříkání a důsledné dodržování přísných pravidel. Diety, cvičení a zejména nelítostný celibát! Zkušený choreograf dobře ví, jak přelétavé a snadno ovlivnitelné je srdce ženy a že stačí málo, aby se taneční soubor rozpadl. Proto se všemožně snaží zabránit tomu, aby jeho svěřenkyně přišly do styku s jakýmkoliv pokušením, zejména s tím, které představuje mužské pohlaví. Sex může snadno vyústit v manželství nebo rovnou v potomka, což by znamenalo okamžitý konec dívčiny kariéry, pro Evanse nutnost najít novou tanečnici a pro všechny pak ohrožení celého turné.

Naivní manažer se domnívá, že věci šlapou jako hodinky a plány mu krásně vycházejí, dokud ve vlastním hotelovém pokoji neobjeví odložené nemluvně. Jedná se snad o dítě některé z jeho tanečnic? Nebo je to důsledek neuváženého jednání jeho synovce Phillippa, který se otáčí za každou sukní? Tak či onak je třeba zachovat klid a nepropadat panice. Tu si můžeme schovat na později, až k prvnímu dítěti přibude druhé.

Pohádku o zvířátkách možná uslyšíte jinak, než jak ji znáte

Hudební komedie Piti Piti Pa režiséra Sergeho Korbera se natáčela v pařížských studiích v Boulogne Billancourt a částečně také v Nice, Římě a Vatikánu. Do francouzských kin vstoupila 18. září 1970, celkově však přilákala jen 2,5 milionů diváků, a tak se dostala až na 15. příčku v úspěšnosti. Podstatně lepšího přijetí se jí dostalo v Německu a zemích východního bloku, kde ji v kinech zhlédlo celých 33 milionů diváků.

Zajímavé je, že v Česku se vysílá se dvěma verzemi pohádky o vlku a kůzlátku (nebo jehňátku), kterou Evans vypráví tanečnicím na dobrou noc. V první z nich byla pohádka zkrácena a doplněna dabingem Františka Filipovského. Druhá verze je naproti tomu kompletní a bez dabingu, provází ji pouze zvuky vydávané Louisem de Funèsem. Ten si ve filmu zahrál strýce Phillippa Evanse, jehož ve skutečnosti ztvárnil jeho syn Olivier de Funès.

Setkali se rovněž při natáčení komedií Fantomas se zlobí (1965), Grand restaurant pana Septima (1966), Senzační prázdniny (1967) či Hibernatus (1969), přičemž ve dvou posledních zmíněných si zahráli otce a syna.

Důležité role ve filmu zastávají dvě malé děti, které shodou náhod způsobí řadu úsměvných nedorozumění a dostanou oba hlavní hrdiny, Evanse a jeho synovce, do prekérních situací. Natáčení s miminky ovšem nebývá snadné. Nejlépe to s nimi uměl právě Louis de Funès, který jim dělal chůvu i při natáčení scén, v nichž sám ani nevystupoval.

Hudební komedii Piti Piti Pa, plnou tanečních kreací Louise de Funèse a jeho krásných svěřenkyň, uvidíte na ČT2 v pátek 25. srpna v 9:20.