Jedeme na teambuilding: Film, při kterém budete přemýšlet, kdo na něj mohl dát peníze

Když budete pátrat důsledně, najdete občas zmínku diváků, kteří na podobné firemní akci někdy byli a upřímně museli uznat, že film se tak moc od reálného teambuildingu v českém provedení neliší. Proč se za firemní peníze někde neopít (a to další), tvrdí ti, co se podobné akce na stmelování kolektivu zúčastnili.

Obyčejný divák, teambuildingem nepolíbený, tak může získat (samozřejmě s notnou dávkou nadsázky) vzdálenou představu o tom, že několikadenní firemní výlety jsou pro zaměstnance způsob, jak „zapařit“ a neutratit výplatu. S alkoholem samozřejmě padají morální zábrany, a tak pro celou řadu nechtěných a nedoceněných pracovníků je to šance, jak si trochu užít.

Bohužel se tvůrci ani nesnažili si pravidla teambuildingu přečíst. Mimo jiné se uvádí, že „budování týmu“ by se mělo odvíjet ve skupině 8-12 lidí.

Tento tým by měl mezi sebou komunikovat, naslouchat si a společně řešit nejrůznější situace i vzniklé problémy. Dále by se tito lidé měli také naučit spolupracovat, lépe zvládat krizové situace, rozvíjet kreativitu a komunikační schopnosti.

Není toho moc pozitivního, co se dá o filmu napsat. Námět to není špatný, ale realizace je podivná – od hereckého obsazení až po celkové pojetí. Z nápadu, který se mohl proměnit ve studnici tak ostrých vtipů, že by divákům vyskočila bránice z těla, se tvůrci zmohli na trapnou nudu, kterou nikdo nebude chtít vidět dvakrát.

Česko-slovenská spolupráce nemusí být vždy ku prospěchu filmu. Asi je jasné, že sehnat peníze na takové veledílo chtělo spolupráci ze zahraničí, ale množství naprosto neznámých herců ze Slovenska diváka ani nemotivuje k tomu, aby se na film chtěl dívat.

V hlavní roli filmu je trapnost

Možná je to i tím, že se na scénáři Alexe Coteta podílely Petra Polnišová a Zuzana Marianková. Jejich slovenský humor nemusí být pro českého diváka úplně pochopitelný.

A co dodat k českému obsazení? Jakub Prachař je v současné době v každém druhém filmu, ale jen stěží lze zjistit proč. Možná tradice jména má film prodávat. To samé asi v tomto případě platilo o Anně Polívkové, ale jak se říká – mezi slepými je jednooký králem. Polívková tak alespoň nějakou slabou stopu zanechala. Jen stěží si lze představit, že by nějaký firma, založená na práci se zákazníky, zaměstnala takové podivíny, jaké ztvárnili Vojtěch Kotek a Robin Ferro. Nijak přesvědčivá ani vtipná nebyla ani Erika Stárková, která ještě pár let bude těžit z jediné slavné role, kterou předvedla v seriálu MOST!. Ani tým „koček z marketingu“ nebo štěk účastnice reality show Love Island Natálie Kočendové míru trapnosti nenaředil.

K vidění na Netflixu.