Mohl z něj být druhý Harapes. Jan Tříska nakonec podlehl domluvám a vrhl se na herectví

Mohl z něj být druhý Harapes. Jan Tříska nakonec podlehl domluvám a vrhl se na herectví
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Jan Tříska (1936) dostal do života hluboké hnědé oči, příjemný vzhled a charisma. Navíc ho to táhlo k umění. Jeho snem bylo studium tance. Kdyby nepotkal Karla Högera, možná by se stal slavným baleťákem a jeho život by šel úplně jiným směrem.

Když ho na jedné recitační soutěži zaslechl herec Karel Höger, nemohl uvěřit tomu, že chlapec s takovým mluveným projevem nechce zkusit studovat herectví. A udělal vše proto, aby mladého Třísku přesvědčil k přijímacím zkouškám na DAMU. 

Tříska to nejspíš nebral moc vážně a na zkoušky se ani nepřipravoval. Když se přijímací komise ptala, co si pro ně připravil, tak jim nabídl, že jim přednese verše podle jejich výběru. Odříkal, co měl, hluboce se uklonil a odkráčel. Komise se shodla, že takový unikát stojí za hlubší prozkoumání a na školu byl přijat. 

Na DAMU studoval pod vedením Vlasty Fabiánové, která ho jako nejlepšího studenta doporučila rovnou do činohry Národního divadla. Tím se stal jejím nejmladším členem.  

Stejně rychle se stal miláčkem televizních obrazovek. Jeho Velkého Vonta napodobovalo několik generací kluků, kteří propadli Záhadě hlavolamu. Ženám tuhla krev v žilách z jeho ztvárnění Radůze ve snímku Radůz a Mahulena

Rozhodně si nemohl stěžovat na nedostatek rolí, a proto nad jeho emigrací zůstaly viset otazníky. Jenže svatba s herečkou Karlou Chadimovou, odsvědčena Václavem Havlem, a především pak podepsání provolání Dva tisíce slov bylo dostatečným důvodem k tomu, aby se znelíbil režimu, a to velice brzy pochopil.  

V roce 1976 se objevil ve velmi úspěšné komedii Na samotě u lesa a další rok se rozhodl k emigraci. Dovolená na Kypru byla zástěrkou pro promyšlenou cestu do Kanady. Tam to však pro rodinu se dvěma malými dětmi bylo hodně tvrdé a herec měl velké pochybnosti, zda se rozhodl správně.  

Až odchod do USA zoufalou situaci rodiny vyřešil a Tříska dostal v New Yorku první velkou roli. Začal pracovat s Milošem Formanem, a to například na snímku Ragtime nebo Lid versus Larry Flynt. Malou, ale hodně zajímavou roli měl ve filmu Ronin s Robertem De Niro a Jeanem Reno.  

Po revoluci se charismatický herec rád vracel do rodné země, ale jeho domov už byl jinde. V roce 1991 natáčel Jan Svěrák Obecnou školu a jednu z nejlepších rolí nabídl Třískovi. Tak vznikla legendární věta: 

Jsem Igor Hnízdo! 

Zdeněk Svěrák jednou uvedl, že Tříska zahrál roli učitele, kterou napsal podle svých vzpomínek, tak dokonale, že když si chce vybavit postavu učitele, vidí Jana Třísku. Film získal nominaci na Oscara, stejně jako drama Želary z roku 2003. 

Přestože se Tříska jako jeden z mála herců dokázal v emigraci uplatnit jako herec, rozhodně neopovrhoval nabídkami českých režisérů a rád využíval pracovní příležitosti k návštěvě Prahy. Přijal i jednu z hlavních rolí ve filmu začínajícího režiséra Jiřího Mádla Na střeše. Tragický pád z Karlova mostu (23. 9. 2017) však ukončil jeho život, a to ještě před začátkem natáčení. Pro Jiřího Mádla to byla nepříjemnost, ale protože z prozíravosti herce pojistil, dostal alespoň slušnou finanční kompenzaci, díky které mohl z části film financovat. 

Zdroje článku: