Dnes nepůjdou statisíce Čechů vůbec spát. Ve 23:15 vysílá Nova Cinema velkou filmovou jízdu

Životní cesta Jakuba Vrány na filmovém plátně

Czech Made Man, natočený režisérem Tomášem Řehořkem, je film s mnoha tvářemi, trochu komediální, dramatický, satirický, s kritickým pohledem na českou společnost po roce 1989.

Děj by se dal shrnout jako často provokativní příběh protagonisty, který se bezohledně snaží uspět ve světě, kde pravidla často nejsou fér. Snímek sleduje Vránu od jeho nejranějších let v chudé rodině až po různé životní zastávky, jako je psychiatrická léčebna, vězení, podnikání na dostizích a v zahraničí, až po finanční úspěch prostřednictvím internetu. Příběh je prezentován s vnitřním hlasem hlavního hrdiny, který divákovi přibližuje svůj svět bez servítků i s dávkou ironie.

Hrdina v hlavní roli: Jan Budař jako Jakub Vrána

Jednou z největších devíz filmu je herecký výkon Jana Budaře v roli Jakuba Vrány. Budař, herec, režisér, hudebník a tvůrce s bohatými zkušenostmi z českého filmu a divadla, dostal šanci předvést, co v sobě má - od drsného dětství až po sebevědomého podnikatele, který s lehkostí překračuje limity, jež mu život klade do cesty.

Pro Budaře to nebyla obvyklá role milého klaďase či nekňuby, jak ho nejčastěji vídáme.  Naopak šlo o složitou postavu, která se pohybovala mezi absurditou a groteskou. To je vidět ve způsobu, jakým je Vránův příběh vyprávěn, často s výraznou mimikou a gesty, které divák nečeká od klasické české komedie.

A Budař v tom nebyl sám. V roli jeho věrného společníka se objevil Martin Písařík, kterého si teď užíváme v charakterní roli v seriálu Polabí. Zábavnou roli mentora a podvodníka si střihnul charismatický Predrag Bjelac, který marně touží po velké kladné roli. Kořením filmu je Petr Čtvrtniček a samozřejmě nemůže chybět svůdná kráska, kterou si zahrála Kateřina Brožová, tentokrát jako brunetka.

Jak a kde se točilo: Praha jako pulzující pozadí příběhu

Natáčení probíhalo především v Praze a okolí s důrazem na autentická místa, která pomáhají vystihnout různé fáze Vránova života. Například záběry, které ilustrují jeho pobyt v psychiatrické léčebně, vznikaly v pavilonu psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích, skutečném prostředí s vizuální sílou, kterou filmaři přímo milují. Podle slov režiséra Tomáše Řehořka probíhalo natáčení v 56 různých prostředích.

Atmosféra na place byla tradičně hektická, natáčení se střídalo mezi interiéry a exteriéry, kameraman Antonio Riestra využil kontrasty temnějších scén s jasnějšími momenty, což dodává snímku na atraktivitě.

Film a doba: Do příběhu se otiskla jako kulisa divoká doba změn v hospodářství i v politice

Příběh filmu se prolíná s reálnou historickou zkušeností České republiky po roce 1989, obdobím, které mnozí považují za čas neomezených možností i nekontrolovaného kapitalismu. Czech Made Man využívá ironii a napětí, aby ukázal, jak se ambiciózní jedinec snaží uspět v tomto chaosu. V raných scénách filmu sledujeme Jakuba Vrána jako outsidera a poté ho vidíme postupovat, někdy obratně, někdy spíše provokativně, až k situacím s internetovým byznysem, které symbolizují přelom v jeho životech.

Zákulisní nálada

Během natáčení se neobjevily žádné problémy a skandály. Film byl nízkorozpočtový a na výstřelky nebyl čas. Nicméně zajímavostí je, že tvůrci se v některých rozhovorech vyhýbali explicitnímu spojování s konkrétní reálnou osobou, která inspirovala postavu Vrány. Nakonec však inspirace pro hlavní postavu nezůstala utajená. Děj filmu je inspirován životem skutečného podnikatele Zdeňka Kubíka, který dodnes na byznysu s doménovými adresami vydělává přibližně 5 milionů amerických dolarů ročně. Film Czech Made Man mohl mimo jiné vzniknout i proto, že Kubík poskytl na natáčení polovinu rozpočtu, která představuje přibližně 14 milionů korun českých.

Herci i štáb pak často připomínali, že natáčení bylo intenzivní, krátké a vyžadovalo od všech zapojených schopnost rychle přecházet mezi dramatickými a humornými scénami.

Kritika si samozřejmě neodpustila, že byl film „rychle ušitý“, ale možná proto si udržel po celou dobu rychlé tempo.

Co si o filmu myslí diváci

Překvapivě dobrý a hlavně dost „nečeský".... je v tom cejtit mladá krev a to se cení!

píše divák na stránkách ČSFD

Některé recenze chválily energický výkon Jana Budaře a jeho schopnost „jet“ příběh jako souvislou exhibici plnou nadsázky a humoru, zatímco jiní poukazovali na absenci hlubší zápletky a spíše povrchní uchopení motivů.

Uživatelé na portálech jako ČSFD.cz zmiňují, že film je zajímavý právě kvůli své lehce surrealistické povaze a schopnosti pobavit diváka.

Bylo to všelijaké, zpočátku mě vadila ta roztržitost (skáčeme z jednoho období do druhého) ale na konci jsem pochopil pár věcí - takovýhle film tu hodně, hodně dlouho nebyl, Jan Budař je opravdu velký frajer, jehož nenominování na Českého lva je opravdu hodně velká křivda a Tomáš Řehořek je naděje, která doufám nezklame a časem natočí opravdovou pecku,

odhaluje další recenze.

Když se na film podíváme zpětně, je vidět, že zůstal zajímavým obrazem české komedie, která se nebojí kombinovat satiru s osobní výpovědí. Je to dílo, které možná neuspěje u každého, ale těm, kteří ocení netradiční styl a silný výkon v hlavní roli, nabízí hlubokou reflexi doby, ve které se z velké části odehrává.

K vidění 13. ledna ve 23:15 na Nova Cinema