Devadesátky: Připomeňme si dechberoucí proměnu Michala Novotného v Ivana Jonáka

Devadesátky: Připomeňme si dechberoucí proměnu Michala Novotného v Ivana Jonáka
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Obsadit dobrosrdečně vypadajícího tlouštíka do role muže, který se stal symbolem divokých devadesátých let, byla ta nejpřekvapivější věc, kterou diváci nemohli přehlédnout.

Michal Novotný, který v seriálu ZOO v současnosti hraje poněkud jednoduchého Fandu Kolmana, se v Devadesátkách proměnil tak dokonale, že na sebe dokázal strhnout veškerou pozornost, přestože jeho role byla jen vedlejší a na obrazovkách nedostal moc prostoru. Měl pouhých pět natáčecích dnů.

Michal Novotný skromně zásluhu přičítal maskérovi Martinu Valešovi, ale kdo někdy sledoval dokumenty se skutečným Ivanem Jonákem, mohl si všimnout, že Novotný nejen vypadal jako Jonákův klon, ale měl i stejné pohyby a gesta. Ty musel herec nacvičit bez maskérů.

Michal v jednom rozhovoru uvedl, že právě kvůli malému množství záběrů ho role nijak nepoznamenala, ale kdyby měl natáčet film o samotném Jonákovi, možná by ho tato kontroverzní postava mohla poznamenat.

Teprve během natáčení si uvědomil, jak známá osobnost Jonák byl. Když se kvůli samotnému natáčení objevil na bývalém klubu identický neon Discoland Sylvie, v pražském podsvětí se to hned rozkřiklo a začali se tam zastavovat ze zvědavosti podivné existence, které herec popsal jako „svérázná individua s vytetovanými Kalašnikovy na krku".

Discoland v seriálu
Discoland v seriálu | Zdroj: Klára Cvrčková / © Česká televize

Michal přiznal, že mu v době Jonákovy největší slávy bylo 15 let a když ho viděl, jak jezdí s nahatými babami po Václaváku, tak mu záviděl. Budovu Discolandu dobře znal, protože ji po Jonákovi chvíli provozoval jeho kamarád, za kterým chodil. Přijde mu zvláštní, že se tak trochu s osobou Jonáka míjel. Otec jeho kamaráda byl u vyšetřování Jonákova případu.

Michal je sice umělec, ale trochu odlišný než většina jeho vrstevníků, kteří se rádi prezentují na sociálních sítích. On se spíš zajímá o aktuální dění a nemá problém se vyjádřit k tomu, co se kolem něj děje. Jak říká, nebaví ho chodit kolem horké kaše a nelíbí se mu, že v dnešní hyperkorektní době se nemohou věci označovat pravými jmény. Dokonce je i trochu zděšený z uvažování o dvacet let mladších lidí, které zajímá jen to, aby v Mekáči měli papírová brčka, protože to je podle nich způsob, jak zachrání planetu.

Michal se na DAMU dostal na první pokus, i v tom se trochu liší od svých kolegů. Není z herecké rodiny, nechodil ve škole do dramatického kroužku a ani nijak zvlášť o herecké profesi nesnil. Prostě to zkusil a vyšlo to. Kdyby ho na první pokus nevzali, byl by z něj nejspíš pan učitel na základní škole a se stejným nadšením, s jakým hraje, by učil nejspíš zeměpis a společenské vědy.

Na jeho herecké ambice se ani rodiče netvářili moc nadšeně, ale když se dostal ještě během studií jako záskok na jeviště na Vinohradech a hned v první hře se postavil na jevišti vedle Jiřiny Bohdalové, Vaška Vydry, Miroslava Moravce nebo Ladislava Freje, rodiče konečně uznali, že by přece jen mohl mít talent.

Na rozdíl od jiných herců, Michal si nemohl vynachválit období pandemie, kdy mohl být doma a pořádně si vychutnat otcovství, se kterým si dal na čas. Sám se kritizuje za to, že s dětmi dlouho otálel, protože netušil, jak si bude roli otce užívat.

Od 22. září na ČT1.

Zdroje článku:
  • Magazín Dnes Roč. 33, č. 16, Jan Melinda,
  • csfd.cz,
  • Autorský text