Tragická pokračování nejúspěšnějšího žraločího filmu aneb proč někdo musel natočit Čelisti 2,3 a 4

Tragická pokračování nejúspěšnějšího žraločího filmu aneb proč někdo musel natočit Čelisti 2,3 a 4
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Spielbergův trhák „Čelisti“ z roku 1975 patří dodnes mezi průkopnické filmy. Dokonalá dramaturgie, hudba vyvolávající okamžitou úzkost a enormní animatronická paryba – to jsou jednoduché ingredience pro bezvadný blockbuster. To ale fungovalo jen jednou.

Čelisti 2 – Jiný režisér, stejní herci (60 %)

Steven Spielberg se po prvním díle stáhl z režisérské židle. Jeho následovníkem se stal Jeannot Szwarc, jenž především pracoval jako režisér pro seriály. S filmem ještě neměl tolik zkušeností, a tak to taky dopadlo.

Roy Scheider si znovu zahrál svou známou roli z prvního dílu Martina Brodyho. Jenže ne, protože by chtěl, on musel. S produkční firmou „Universal“ měl Scheider kontrakt na tři filmy v daném období a „Čelisti 2“ byly poslední možností pro Scheidera splnit smluvní podmínky. Dobré je, že se nemusel učit nový scénář, děj je totiž takřka stejný jako ve Spielbergově filmu.  

Žralok je tentokrát ještě větší, ještě nebezpečnější a znovu se skoro vůbec neobjeví. Dramaturgicky nedosáhne druhý díl na exklusivitu prvního dílu a co se týče hororových efektů, jsou místy prostě jen nudné. Jedině hudba od legendárního Johna Williamse (který se postaral i o soundtrack prvního dílu) trošku připomíná kvalitu předchůdce.

Čelisti 3 – Pomalu to ztrácí šmrnc (24 %)

Se třetím dílem už Steven Spielberg neměl nic společného. Z produkce odešel a začal se soustředit na nové filmy a do role režiséra se dostal Joe Alvas. Vystudovaný filmový dekoratér, který vymodeloval prapůvodního žraloka pro první díl, chtěl zde dokázat své nečekané režisérské talenty.

Jediný zřetelný vztah k předchůdcům je příjmení Brody. Hlavním hrdinou se stal syn Martina Brodyho, který zde pracuje v Miami. Jeho přítelkyně je chovatelkou kosatek v místním delfináriu a přesně tam se objeví megavelký a mizerně modelovaný megalodon.

Špatní herci, zcela chybějící dramaturgie a hrozné hororové efekty zesměšňují původně strašidelný snímek. Po zveřejnění v roce 1983 si diváci mysleli, že horší to už být nemůže. Omyl.

Čelisti 4: Odplata – Tohle už existovat nemělo (15 %)

Čtvrtý díl nám dokonale dosvědčí, že pokračovat filmovou řadu se známým jménem jen a pouze z důvodu vydělat víc peněz funguje jen tehdy, když se o to postarají schopní lidé. U Čelistí 4 nebyl schopný asi nikdo.

Zde se děj totiž točí kolem Ellen Brodyové (dospělá dcera Martina Brodyho) a jejích synů. Jeden je ihned zabit žralokem a druhý se společně s mamkou chtějí pomstít. Tudíž odplata, jak nám již český titulek šikovně prozradí.

Podle výsledku si nemůžeme namluvit, že by se režisér Joseph Sargent nějak snažil. Story je nudná, zdlouhavá a místy až moc podobná těm předešlým – ono se nějak všechny Čelisti točí kolem stejného tématu a počtvrté to už nemůže bavit ani člověka, který se znovu a znovu směje prdicím polštářkům.  

Dialogy jsou většinou herců suše odříkány, jako by to chtěli mít co nejrychleji za sebou. Na Rotten Tomatoes dokázal sporadický snímek sáhnout do neuvěřitelných hlubin procentuální kritiky – 0 %. Ano, ani jedna kritika nebyla pozitivní.   

Konec konců je čtvrtý film první, ve kterém najdeme nespočet nelogických filmových chyb. Například Ellen trápí vzpomínky na situace, u kterých ani nebyla přítomná. Anebo biologické blbosti, kdy zvládne žralok uplavat 2000 kilometrů za tři dny a řvát jako lev.

Pokud nás tedy film „Čelisti“ něco naučil, tak následující moudrost: Není dobrý nápad natáčet pokračování jen z chamtivosti. Možná byly výdělky, ale za jakou cenu?

 

Zdroj:

  • autorský text