Celebrity pod lupou: O Josefovi Langmilerovi se šeptalo, že by mohl být nemanželským dítětem šlechtice. Chtěla ho i Bohdalová

Jméno otce se však nikdy nedozvěděl a spekulace odrážel vtipem, že je šlechticem, který vyrostl v pastoušce. Nějaký čas opravdu s matkou v tomto nuzném obydlí pro ty nejchudší z nejchudších žil. Jako svobodná matka to jeho maminka neměla v té době před sto lety snadné. Nakonec život s dítětem nezvládla a dala ho na výchovu k prarodičům, které považoval za rodiče. Matku, která za ním občas jezdila, měl za tetu.

I přes složité dětství z něj vyrostl mladý muž, jehož charisma se nedalo přehlédnout, stejně jako příjemný hlas.

K divadlu si našel cestu už jako dítě a na venkově hrál s ochotníky. Po maturitě na gymnáziu se vydal do Prahy studovat herectví. Mezi jeho učitele patřili herecké legendy jako Ladislav Pešek a Karel Höger. A učitelům dělal radost. V ročníku patřil k nejtalentovanějším žákům. Škola se mu kvůli válečným rokům trochu protáhla a po válce se spolu s dalšími mladými herci vydal do Zlína budovat nové divadlo.

Mladí umělci bydleli všichni pohromadě a bohémský život přál i lásce. Josef se zamiloval do mladé herečky Hany Ljuby Benešové, která přišla do Zlína z JAMU. Společně potom odešli do Ostravy s vyhlídkou lepších hereckých příležitostí. Po pracovní stránce to bylo pro Josefa dobré rozhodnutí a na ostravské divadelní scéně se brzy stal hvězdou. Nebyl však sám a měl velkého konkurenta. V Ostravě byl i Jiří Adamíra. Oba muži tak soupeřili nejen o hlavní role, ale i o jednu ženu. A Langmiler prohrál. Nebyl nijak zkušený, pro ženy byl přitažlivý pro svou galantnost a nic jiného nepotřeboval. Adamíra byl z jiného těsta a o ženy aktivně usiloval a věděl, co chtějí.

Rozvod byl pro herce těžkou osudovou ránou. Nakonec i jeho bývalá manželka dostala pěknou lekci. Adamíra se zamiloval do mladší kolegyně Hany Maciuchové a tato láska mu vydržela až do konce života. Langmiler po rozvodu odešel do Prahy, aby mohl zapomenout. Dostal angažmá v divadle E. F. Buriana a přišly i první příležitosti od filmu a pro televizi.

Další vážnou známost nehledal a užíval si svobody. Měl pověst velkého milovníka, ale jako pravý gentleman byl velice diskrétní, a tak jména většiny přítelkyň zůstala v utajení. Jen mladá režisérka Věra Chytilová svou náklonnost k Langmilerovi neskrývala a údajně chtěla i dítě. To však nebylo přání jejího milence a ze situace vybrousil tak, že přijal nabídku na bydlení od Jiřiny Bohdalové.

Ani tam to ale nebylo pro muže, který si chtěl užívat svobody, bezpečné. Nakonec bydlel sám v garsonce v centru Prahy.

Přece však jedné ženě neodolal a na začátku šedesátých let se oženil s o dvacet let mladší kostymérkou Evou. Dokonce změnil názor na děti a měl s ní dceru. Tentokrát už to byla ta pravá a láska mu vydržela celý život.

Divadlo měl vždy na prvním místě, ale s příchodem do Prahy dostával i celou řadu příležitostí, které dříve neměl, pokud se nepočítá role pomocníka u krupaře v pohádce Dařbuján a Pandrhola a podobné drobné příležitosti.

S Prahou se vše změnilo. Nejčastěji ztvárňoval různé hlavní, ale i menší postavy vážených pánů, často také zločince a kriminalisty.

Ze známých titulů se objevil v dílech Na kolejích čeká vrah, Vražda v hotelu Excelsior, Zločin v Modré hvězdě, Aféry mé ženy, Sokolovo, Osvobození Prahy, Holky z porcelánu, Panna a netvor. Několikrát se objevil i v často připomínaných seriálech jako Žena za pultem, 30 případů majora Zemana, Inženýrská odysea, Sanitka, Rodáci, Chlapci a chlapi a v řadě dalších.

Jeho nezaměnitelný hlas se objevil třeba v nezapomenutelné francouzské komedii Pošetilost mocných, kde nadaboval Yvese Montanda – sluhu Blaze. Svým hřejivým hlasem dobýval i srdce Angeliky, když nadaboval Peyraca v podání Roberta Hosseina. Za celoživotní přínos dabingu si odnesl v roce 2000 Cenu Františka Filipovského.