Dnes v Ulici: Anežka převezme zodpovědnost za svůj problém a ještě více se prohloubí problémy ve Vítkově práci

Anežka má lásku v Drážďanech

Možná to není jenom dobrodružství, které Anežku na Drážďaněch tolik láká. Žofka ze své kamarádky vytahuje, že se tam často vídala s jedním klukem, s právníkem, do kterého se zakoukala. Líbil se jí hlavně jeho postoj k problémům i to, jak si uměl obhájit své názory. Je mu dvacet a právě tady Anežka vidí problém. I kdyby se mu líbila, přece nebude chodit s takovým žabařem, jako je ona. Dalším problémem je vzdálenost, která je nově dělí. Zatímco on zůstává v Německu, ona se musela vrátit do Prahy. Je jejich osudem, aby tahle láska zůstala jen ve své platonické fázi? Žofka, která má se vztahem mnohem větší zkušenosti než Anežka, jí radí, aby se vztah pokusila posunout. Naštěstí Anežka od svých rodičů dostala propušťák, a tak to může alespoň zkusit.

Anežka se stane trnem v oku ředitelky Čechové

Někdo tak rozhodný a urputný, jako je Anežka Klímová, ředitelce Čechové ve škole chyběl. O to je to horší, že se Anežka vrací do třídy k Markovi a Matějovi. Když ti dají hlavy dohromady, nějakou ulhanou Čechovou klidně rozcupují. A možná právě proto neprojde ani Anežčin nápad na vybudování školního parlamentu. Přesně to totiž Soňa nepotřebuje. Anežka měla v Německu spoustu aktivit. Oproti tamní škole jí její stará škola připadá až zpátečnická. Ale co není, to může být. Je potřeba, aby svůj život maximálně vyplnila. Má protestovat někde v Německu na jatkách, nebo dělat problémy ředitelce Čechové... To je možná i jedno. Hlavně, že bude trénovat své sebeprosazování a argumentování.

Vítek opět není spokojený se svým šéfem

Anežka přinese domů alespoň částečně dobré zprávy. Sama mluvila s Elen a ta si nemyslí, že by částka 50 tisíc eur jako pokuta byla na pořadu dne. Naopak to vypadá, že sama jatka budou mít co vysvětlovat. Možná, že nakonec bude Anežka hrdinkou nejen mezi svými vrstevníky, ale i doma. Vítek teď ale každopádně řeší úplně jiné starosti, než je plácání Anežky po rameni. Sám totiž řeší nepříjemnosti v práci. Má pocit, jako by mu šéf nedůvěřoval. Nechce mu dát volnou ruku téměř v ničem. Opět se cítí být utlačovaný jako v minulé bance. Anebo je paranoidní a do banky se vracel právě s tímto strachem? Jak je možné, že Vítkovi změna práce nepomohla ani tehdy, ani teď? Možná, že je celkově vyhořelý a potřebuje nějakou vzpruhu. Jenže kde hledat? Jak skloubit rodinný život s tím profesním? Jak mít dost peněz na utáhnutí rodiny? Možná by měl poskytovat finanční poradenství sám za sebe. Možná by měl být svým vlastním šéfem... hlavně bez Miloše.