Diskuze

Ilja Prachař se s rolí lakomého pána nikdy vnitřně nesmířil a cítil k ní upřímný odpor. Toužil po uznání svých vážnějších divadelních postav, které bohužel zůstaly ve stínu této pohádkové role.

Skutečnou autorkou scénáře byla Božena Šimková, jejíž jméno muselo zůstat dvacet let v přísném utajení kvůli politickému zákazu. V titulcích tehdy figurovalo jméno Zdena Podhrázská jako krytí.

Manželka Ilji Prachaře, Jana, se do děje aktivně zapojila jako šikovná loutkoherečka. Vdechla život loutce sojky, která Krakonošovi všechno hned vyslepičila, a ovládala její charakteristické pohyby.

Poprvé se Krkonošské pohádky objevily na obrazovkách v dubnu roku 1974 se sedmi krátkými díly. Nakonec vzniklo celkem dvacet epizod, které si dodnes drží status nejoblíbenějšího hraného večerníčku.

Seriál se natáčel na velmi drahý Kodak, což zajistilo nevybledlé barvy i po desetiletích. Zajímavostí je také, že představitel Krakonoše František Peterka, odpůrce tabáku, musel pro věrohodnost role v každém dílu bafat z dýmky, což mu často dělalo špatně.