Žít celý život v kůži jedné filmové nebo seriálové postavy není legrace

Mezi nejvíce komplikované postavy se řadí třeba zločinci, kteří se dopustí násilí na dětech. Takové role jsou skoro neobsaditelné. Herci se jim jednoduše snaží vyhnout. Mají pro to dobré důvody. Své by mohl vyprávět třeba Robert Jaškow, když vzal roli učitele ve filmu Smrt pedofila. Jeho postava se tam zamilovala do svého žáka, který ho začal vydírat. To vedlo něšťastnou náhodou ke smrti žáka a uvěznění učitele. Herec v té době nemohl zajít ani na pivko, jak proti němu lidé vystupovali.

Režisér Jindřich Polák svízelnou situaci při obsazování role vraždícího řidiče náklaďáku vyřešil rafinovaně a pro film Smrt stopařek sáhl pro herce do zahraničí. Tak se v nepopulární roli ocitl Polák Marek Perepeczko.

Dokonce se špatně obsazují i role vážně nemocných lidí. O hercích je známo, že jsou hodně pověrčiví, a proto se nemocem raději vyhýbají i před kamerou.

Vladimír Javorský jako voják

Když se herec v očích diváků promění ve svou postavu, je to na jedné straně pochvala za dobře odvedenou práci, ale na straně druhé to přináší i problémy. Vladimír Javorský v rozmezí čtyř let skvěle zahrál hned dvě role nešikovných vojáků. Jeho křehká tělesná konstrukce se právě pro takové mládence hodila. Jako voják se objevil v seriálu Chlapci a chlapi, potom z něj byl hvězdný „Jasánek“ v Černých baronech. Hlavně Jasánek se lidem hodně vryl pod kůži a jméno si s hercem spojují dodnes.

Naštěstí velký herecký talent pomohl Javorskému vymanit se z vojenského stejnokroje. Od té doby má za sebou celou řadu skvělých rolí. Nedávno se blýskl v seriálu Bohéma jako Vlasta Burian.

Luděk Sobota v rolích prosťáčků

Dlouhé roky byl Luděk Sobota brán jako ideální představitel jednodušších chlapíků. V jeho případě si pověst lehce přihlouplého muže začal budovat už na divadle a táhlo se to s ním i ve filmu. Nakonec už ani on nechtěl hrát jen hlupáky a na čas téměř zmizel z obrazovek.

Když ho Prušinovský obsadil do Okresního přeboru, některé herecké hvězdy s ním dokonce odmítaly natáčet. Nakonec se situace uklidnila a k překvapení všech Luděk Sobota předvedl, že umí zahrát i něco jiného než koktající hlupáky.

Petr Nárožný jako trochu neohrabaný ňouma se sklonem k pedantství

Podobně to měl i Petr Nárožný, který se do role ňoumy dostal už v semaforské skupině Miloslava Šimka. Když se konečně dokázal prosadit do filmu, čekaly ho role jako pomatený závodník v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje!, žárlivý manžel studentky Týfové v komedii Marečku, podejte mi pero! nebo pedantský otec v komedii Ten svetr si nesvlíkej.

Kvůli těmto komickým rolím přišel i o hlavní roli ve filmu Vrchní, prchni!. Zdeněk Svěrák už při psaní scénáře myslel na Nárožného, ale Ladislav Smoljak byl silně proti. Nechtěl, aby samotné obsazení diváky nasměrovalo k tomu, že bude film plný komických scén. To měli objevit až během filmu, a proto si zvolil Josefa Abrháma.

Jsou však i herci, kteří si své „osudové role“ pochvalovali. Patři mezi ně třeba Pavel Nový a Otto Šimánek.

Pavel Nový jako seriálový Palyza

Když se objevil seriál Velké sedlo, přivedl na obrazovky nejen příběh o problémech s nově vybudovanou přehradou, ale na obrazovkách se řešilo i několik zapeklitých milostných příběhů. A Pavel Nový se s Palyzou připletl do problému milostného trojúhelníku a oblíbený hrázdný byl najednou v očích divaček ideálním mužem, který si nezasloužil, aby mu ženu odloudil bodrý potápěč.

Pavel Nový si popularitu dokázal užít. Tvrdil, že se celý život snažil mít „známý ksicht“, takže neměl důvod si stěžovat.

Otto Šimánek v roli Pana Taua

Otto Šimánek byl v době, kdy dětské sny ovládal Pan Tau, hrdinou nejednoho dětského srdce. Otto Šimánek v době natáčení netušil, že němý chlapík s buřinkou se stane jeho největší hereckou rolí. Milovaný dětmi, neměl důvod si stěžovat. Navíc jeho role nebyla náročná na mluvený projev, což mu ostatní herci mohli jen závidět. Komu se poštěstí být za hereckou hvězdu a nemuset se učit text.