Zahrádka, šroubovák a miliony v kapse: Přemek Podlaha a jeho tajemství úspěchu

Hnůj mu nikdy nesmrděl

Přemek Podlaha patřil k těm lidem, co si rádi vyzkoušeli vše, co jim život přihrál. Byl vystudovaný novinář, učitel na VŠ (mezi jeho žáky byli například Filip Renč či Fero Fenič), a především nadšenec-kutil, kterému „hnůj nikdy nesmrděl“.

Myšlenka na pořad o kutilství vznikla už v roce 1970, ale televize projekt odmítla. Teprve po sedmnácti letech se jeho sen proměnil v realitu a Receptář se stal fenoménem, který vydržel téměř čtyři dekády. Jeho recept byl jednoduchý: nešlo o to vyrobit sekačku od nuly, ale o seberealizaci, hrdost na vlastní práci a radost z „ptákovin“, které diváci posílali.

Kutilská dílna plná zlepšováků

Do vysílání přinášel všemožné vynálezy, od plničky kuřecích křidélek přes přístroj, který pohnojí pozemek, zaseje semena i nahází omítku, až po zlepšovák na natahování mechanického budíku. Tyto „vychytávky“ však doma často přiváděly manželku k zoufalství. Místo volného místa se všude objevovaly nástroje, přístroje a polotovary. Přemek v rozhovorech zdůrazňoval, že jde o oslavu lidské hravosti a tvořivosti. Většina zlepšováků zůstala jen vzpomínkou na tvůrčí elán, ne nutně praktickou revolucí.

Peníze, šetrnost a malé zlozvyky

I když byl v očích diváků laskavým průvodcem, Přemek byl podle kolegů i známých velmi spořivý. Některé jeho zvyky působily komicky i podezřele: schovával balicí papír z dárků, styděl se vyhodit i ‚zbytečné‘ věci. Přátelé mu říkali, že má fobii z chudoby. Touhu finančně se zabezpečit považoval za praktickou nutnost. A právě finance vstoupily do jeho života a byly příčinou osobních dramat.

Darování, půjčky a rodinné praskliny

V době největšího úspěchu daroval synovi Pavlovi byt v Praze a dceři Petře přepsal chalupu. Když však syn podnikal (hotel, dvě restaurace, herna a další podniky), nevedlo se mu. Podniky padaly, peníze mizely a Pavel navíc podle informací podlehl hazardu, zejména hracím automatům. Otec mu půjčil velké peníze (mluvilo se například o částkách kolem 2,5 milionu korun), které mu nikdy nevrátil. Pavel navíc údajně byt prodal se ztrátou a rychle ztratil i další otcovou podporu. Přemka to natolik rozhořčilo, že v závěru života se rozhodl pro vydědění.

Nemám syna, teda mám, ale nevím o něm. A možná ani nechci vědět,

prý řekl ve zlosti, když vztah s Pavlem definitivně ochladl.

Hospic, tajemství a závěrečný klid

Poslední kapitola života Přemka Podlahy byla opět obestřena tajemstvím. Pár hodin před Štědrým dnem 2014 podlehl rakovině. Zpráva o jeho smrti zasáhla diváky i kolegy. V závěru života pobýval v hospici, údajně pod falešným jménem. O jeho pobytu věděla jen manželka a dcera.  

Dědictví, morálka a odkaz kutila

Přemek Podlaha si vybudoval majetek dlouholetou prací, kterou dělal s nadšením. Přestože byl spořivý, v práci ho poháněla spíš vášeň a zvědavost, než touha po penězích. Vydědění syna je krutým, ale zároveň srozumitelným aktem muže, který nechtěl, aby léta práce skončila v rukou někoho, kdo nezná cenu peněz.

Přemek Podlaha nebyl jen moderátor, byl učitelem, šetřílkem, kutilem, někým, kdo na obrazovce uměl diváky povzbudit a pochválit.  

Jeho Receptář plnohodnotně nenahradila žádná nová tvář, protože legenda není jen o nápadech, ale i o způsobu, jakým dovedl lidi přesvědčit, že vlastní rukopis má hodnotu.