Zákulisí Ulice: Jak vznikají zápletky, které drží diváky u obrazovek

Zákulisí Ulice: Jak vznikají zápletky, které drží diváky u obrazovek

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Po dvaceti letech vysílání už se může zdát, že tvůrci Ulice prostě nemají z čeho čerpat pro další zápletky. Museli přece dávno využít veškeré myslitelné nápady. Kreativní producentka před pár lety prozradila, odkud berou inspiraci a jak vlastně vybírají představitele pro konkrétní role.
Obsah článku
  1. Je samozřejmě potřeba vytipovat si vhodné herce
  2. Stačí dívat se kolem sebe a naslouchat

Je samozřejmě potřeba vytipovat si vhodné herce

Ulice teď bude mít tradiční prázdninovou přestávku ve vysílání, a i když si mnozí diváci na nekonečný seriál často stěžují kvůli čím dál nižší kvalitě a příliš negativním tématům, spoustu jiných mrzí, že se na léto budou muset uchýlit k obligátní Hospodě a nebudou v žádném kontaktu se svými oblíbenými hrdiny.

Ačkoli zatím nemáme bližší informace o připravovaných podzimních epizodách, můžeme si společně popovídat o jiných záležitostech týkajících se Ulice, např. o tom, jak se vlastně hledá vhodný představitel pro nějakou roli. Určitě jste se nad touto otázkou také někdy zamýšleli. Kreativní producentka Silvia Klasová přitom přinesla podrobnou odpověď už před pár lety v jednom zajímavém rozhovoru.

Prvním krokem je podrobná charakteristika a tipy na herce, kteří by se autorům na postavu hodili typově (věkem, figurou, temperamentem atd.). Ve druhém kroku dostaneme od našeho kolegy, odpovědného za castingy, širší výběr herců, ze kterých vybereme ty, které osloví a pozve na kamerové zkoušky… Třetím krokem jsou tedy samotné kamerové zkoušky, no, a potom už se jen musíme v užším kruhu shodnout na tom, koho na danou roli skutečně chceme. Často dlouze diskutujeme, než určíme konečné pořadí.

Stačí dívat se kolem sebe a naslouchat

Ulice je součástí našich životů neuvěřitelných dvacet let. Od první epizody odvysílané v roce 2005 jsme s tímto seriálem prakticky v každodenním kontaktu, s výjimkou víkendů, zato však i během různých svátků. Přináší dušičkové, vánoční i velikonoční speciály, čímž nám dopřává pocit, že je neustále s námi. U tak rozsáhlého projektu je samozřejmé, že jím muselo projít neuvěřitelné množství postav a že si od autorů a scenáristů nutně musel vyžádat ohromující hromadu nápadů k zápletkám.

Kam na ně po tak dlouhé době vlastně pořád chodí? Nehledě na to, že některým divákům připadá, že v hojně kritizované dvacáté sezóně už scenáristé často vaří z vody a nevědí, co by si ještě vymysleli. Řeší tak třeba i témata, o která vlastně ani moc nestojíme, jako je Anežčina (Karolína Lipowská) posedlost dosáhnout uspokojení při milování s Matějem Dvořákem (Jiří Dlouhý). Aby se v každé epizodě rozebírala podstata slov, jako jsou koitus, klitoris a orgasmus, to už mnohým divákům připadá vážně přes čáru. Kde se tedy berou tyto a další náměty?

Naštěstí je nás v tvůrčím týmu Ulice celkem dost, o každé z dějových linek a tedy i postav se hodně bavíme. Díky tomu i ledacos vymyslíme. Množství zápletek je samozřejmě omezené, proto je nejpodstatnější to, jaké postavě se daná zápletka stane, v jaké etapě jejího příběhu to je a co to pro ni a její okolí bude znamenat dál. A samozřejmě, jestli tento příběh bude bavit diváky a dokážeme ho hrát delší dobu. Každopádně platí, že nejsilnější a často i nejbláznivější příběhy píše sám život.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku:
  • Autorský text,
  • Fenomén Ulice a Ordinace, speciál ve spolupráci TV Nova a tiny z roku 2020, str. 58–59